Thymiana K. zapsal úřad až po zásahu Nejvyššího správního soudu po třech letech. Rodiče pak podali další žalobu, v níž se domáhali každý 50 000 korun zadostiučinění za prožité trauma a problémy. Městský soud v Praze jejich nárok zamítl. Zdůvodnil to tím, že je nelze odškodnit v řízení procesní povahy. Ústavní soud však nyní vyjádřil opačný názor s tím, že mohlo dojít k zásahu do práv rodičů. Městský soud tak musí rozhodnout znovu.

Pravidla pro zápis jmen v Česku upravuje zákon o matrikách. Říká, že "do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká." Zcela vymyšlená jména zapsat nelze.

V Česku je více než 250 „bezejmenných“ dětí

Před dvěma lety žilo podle evidence ministerstva vnitra v Česku celkem 268 dětí, kterým na matrikách do rodného listu napsali úředníci křestní jméno „nezjištěno“. Od roku 2011, kdy jich bylo 366, počet případů sice klesá, přesto se objevují další.

Jméno dítěte se do matriky zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Když jeden rodič není znám nebo je zbaven rodičovských práv, zapíše se jméno dítěte podle prohlášení druhého z rodičů. „Matriční zápisy se provádějí po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení,“ řekla Blesku již dříve mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.

Pokud se rodiče nedohodnou a podklady nedodají, nezbývá matrikářovi nic jiného, než se spokojit s informacemi, které má. „Vydá matriční doklad, tedy rodný list, na němž bude v oddíle ‚jméno‘ uvedeno ‚nezjištěno‘, a učiní oznámení soudu. O tomto postupu matrikář informuje rodiče dítěte,“ dodala Němcová.

Jméno dítěti může přidělit i soud

O jménu dítěte při problémech rozhoduje soud. Dítě se stává bezejmenným také v případech, kdy není znám ani jeden z rodičů, případně se rodiče nedohodnou nebo vyberou takové jméno, které do matriky nelze zapsat. Ve všech těchto případech je pak rozhodnutí o jménu dítěte na soudu.

„Pakliže jsou rodiče skutečně nevraživí a ani jeden nechce ustoupit, soud sám vybere úplně jiné jméno,“ řekl advokát Jan Černý. „Jméno pak může být úplně jakékoliv, které lze zapsat. Záleží na libovůli soudu,“ dodal Černý z vlastní praxe. Poté, co rozhodne soud, vydá matriční úřad nový rodný list.