7°C
8500 českým dětem utnou přídavky. Rakousko omezí dávky mířící jinam
Rakouská vládní koalice se rozhodla, že si posvítí na dávky, které ze země míří na východ Evropy. Ty měly být údajně příliš štědré a vláda Sebastiana Kurze proto do parlamentu poslala návrh zákona, který by omezil vyplácení dávek do jiných zemí EU. Pokud zákon projde, mohl by se dotknout až 8500 českých dětí. Informaci přinesly v pátek Lidové noviny.
Takzvaná indexace by měla platit od roku 2019. Kromě Česka by zasáhla i děti v Maďarsku, Slovensku a Polsku, což jsou země, do kterých míří více než polovina dávek, které rakouské úřady do dalších zemí EU vyplácí. Zatím ale není jasné, kolika českých dětí by se zákon dotkl.
Údaje rakouského ministerstva práce a Evropské komise se totiž značně rozcházejí. Rakousko eviduje asi 8500 českých dětí, zatímco EK se dopočítala pouze k číslu 2543. Jisté ovšem je, že by Češi měli přijít o 40 procent dávek a místo průměrných 150 eur (asi 3800 Kč) by dostávali 90 eur (asi 2300 Kč).
Rakouské plány se ale v EU setkaly s vlnou nevole. Výhrady ke krácení dávek má Brusel a protestovaly i Polsko a Maďarsko. České ministerstvo zahraničí se k situaci zatím nevyjádřilo. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové je celou situaci nutné analyzovat. Problémem podle ní je, že jde o jednostranné národní opatření a možnosti ČR jsou tak velmi omezené.
Jiní čeští politici ale před rakouským rozhodnutím varují. Například europoslanec Miroslav Poche, který by se podle spekulací mohl stát nástupcem Martina Stropnického v Černínském paláci, soudí, že pro řadu lidí by omezení dávek mohlo být důvodem, proč své místo v Rakousku opustit. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pak v návrhu zákona vidí pokračování imigrační politiky nové rakouské vlády.
Tu sestavila Rakouská lidová strana (ÖVP) v čele s kancléřem Sebastianem Kurzem a Svobodná strana Rakouska (FPÖ). A právě menší koaliční strana šla do voleb se sloganem „Rakušané na prvním místě!“. Vláda se proto snaží přizpůsobit výši podpory skutečným nákladům v domovské zemi dětí.
Zatímco Češi, Maďaři nebo třeba Řekové by si kvůli tomuto rozhodnutí pohoršili, například Belgičanům by se dávky drobně zvýšily. Důvodem, proč k takovému řešení chce Rakousko přistoupit, je, že v roce 2016 poslalo do zahraničí 273 milionů eur (necelých sedm miliard Kč).
Brusel už ale slíbil, že se na zákon podrobně podívá. Hrozí podle něj, že porušuje evropská pravidla. Kdyby se takové podezření potvrdilo, mohla by EK vůči Vídni zahájit řízení pro porušení evropských smluv.
Rakouská vláda taková obvinění odmítá. Tvrdí, že jejím cílem není diskriminace občanů ostatních států, ale nastolení férových podmínek. Ministryně pro rodinu Juliane Bognerová-Strausová upozornila na to, že nejde o prostředky, které by byly součástí mzdy, ale měly by sloužit k vyrovnání různě vysokých životních nákladů.
Příspěvky by tak Rakousko chtělo určovat podle indikátoru Eurostatu, který zohledňuje ceny v každé členské zemi EU. V Rakousku totiž není výše příplatku závislá na příjmu rodiny nebo na trvalém bydlišti dítěte. Dávka je pouze odstupňována podle věku dítěte. Do tří let tak příspěvek činí 121,90 eura (asi 3100 Kč), postupně se ale vyšplhá až na 165,10 (asi 4200 Kč). V případě druhého a dalšího dítěte se navíc vyplácí bonus ve výši sedm až 52 eur (180 až 1330 Kč).
Vláda Sebastiana Kurza zároveň věří, že u Evropské komise a případně i před Soudním dvorem EU uspěje. Unie totiž v minulosti přistoupila na to, že Velká Británie bude moci na přechodnou dobu zcela zastavit výplatu dávek občanům jiných zemí.
Témata:
Související
Když jsem žádal o ZTP (kterými mávají v autobusech mladí a zdraví cikáni)pro moji 91letou, lékaři zmrzačenou, matku, řekli, že je naprosto zdravá a že se máme jít opálit. Bílej má v tomto hnusném rasistickém státě právo jenom makat a živit cikány a zbytečný úřednický ksindl. PRYČ S VLÁDOU.