8°C
Lidé si dle Petra Winklera zvykli žít v představě, že na jedné straně existují takzvaní normální lidé a na druhé blázni. „Ti první jsou v pohodě a nemusí se o své duševní zdraví starat, kdežto ti druzí jsou blázni, kteří patří za zdi psychiatrických nemocnic,“ vyprávěl Petr Winkler o tom, jak Češi přistupují k duševním nemocem.
Jak to tedy je? „To je samozřejmě nesmysl. Všichni bychom se o své duševní zdraví měli umět základně postarat, stejně jako se základně umíme postarat o svůj chrup - vědět jak se čistí zuby a co dělat, když se objeví krvácení dásní nebo zubní kaz,“ rozpovídal se Winkler o tom, jak je důležité dbát o své tělesné i duševní zdraví po celý svůj život.
Pomoc sobě samému
Průzkumy dokazují, že v Česku každý rok prožije některé z duševních onemocnění každý pátý člověk. „Jenže jenom polovina z nich dostane nějakou odbornou pomoc... Neumí duševní onemocnění rozpoznat ani u sebe ani u ostatních, nevědí, co dělat, když se u nich nebo jejich přátel a kolegů objeví symptomy deprese nebo úzkosti. Mají z duševních onemocnění strach jako malé děti z čertů, protože jim nerozumí,“ popisoval, jak je důležitá osvěta.
Cílem iniciativy Na rovinu je tak zvýšit povědomí o duševním zdraví a tím zbavit lidi strachu. „Chceme učit lidi komunikovat o svých problémech,“ vysvětloval Winkler, že se za duševní problémy lidé v Česku stydí. Podle dřívější studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví a 3. lékařské fakulty UK by soused s duševním onemocněním nevadil jen 25% respondentů. V Anglii by přitom takový soused nevadil celým 72%. A to je právě to, co chtějí psychiatři u nás změnit.
Iniciativa byla představena veřejnosti při zahájení festivalu Na hlavu Eva Fornálová
Psychiatr versus pacient
Změna je ale důležitá nejen u široké veřejnosti, ale i mezi odborníky. „Zejména je třeba pracovat na vzájemné důvěře mezi pacientem a psychiatrem. Lidé s duševním onemocněním musí být vnímáni jako partneři, nikoli jako předmět léčby,“ prozradil Winkler a upozornil i na další dva důležité body, a to citlivé dávkování léků a samotné označování těch, kteří přijdou požádat o pomoc.
„Stále se setkáváme s výrazy jako »schizofrenik«. To by se mělo změnit. Stejně jako neříkáme „leukémák“, „infarkťák“ nebo „mrtvičkář“, tak bychom neměli říkat schizofrenik. Vždy jde na prvním místě o člověka, zdravotní diagnóza je pak jen jednou z mnoha jeho dalších charakteristik... nikoli ta nejdůležitější,“ kritizoval některé své kolegy.
V rámci iniciativy tak budou v následujících pěti letech probíhat přednášky, diskuze a další akce a programy, které změní přístup společnosti nejen v Praze, ale i po celé České republice. „Víte, když někde přednáším o duševním zdraví na veřejnosti, tak lidé okamžitě ztrácí ostych a říkají, jak moc si myslí, že péče o duševní zdraví u nich chybí,“ a to je právě to, co chce Petr Winkler s kolegy změnit.
Fotografie z filmového festivalu o duševním zdraví Na Hlavu, kde Winkler iniciativu představil:
