9°C
Přesněji verze číslo 2 z počátku 60. let. Původní model z roku 1928, nápad objevitele Věstonické venuše Karla Absolona pro výstavu Člověk a jeho rod na brněnském výstavišti, nepřežil rok 1945.
„Celá expozice byla poničena Rudou armádou a nenechavými brněnskými občany. Nakonec skončil mamut rozložený na několik částí na smetišti,“ prozradil Petr Kostrhun (39), vedoucí Pavilonu Anthropos.
Vzpomínky na chlupatý unikát ale nezmizely. V roce 1962 vznikl nový model – čtyři metry vysoký a šest metrů dlouhý – dílo antropologa Jana Jelínka a sochaře Zdeňka Macháčka. Ale opět měl namále.
„V roce 1969 jej podpálili neopatrní filmaři, polovina srsti shořela. Teď chrání sochu impregnovaná koudel. Věřím, že tento model už odolá všem nebezpečím,“ řekl Blesku vědec.
Zajímavosti kolem brněnského fenoménu
* Sochu mamuta z roku 1928 zaplatila firma Baťa, přišla ji na 30 tisíc předválečných korun.
* Původní Absolonův model na výstavišti obdivovalo denně v průměru pět tisíc návštěvníků. Slavný archeolog se představení mamuta č. 2 v Pavilonu Anthropos nedožil, zemřel v roce 1960.
* Současnou sochu v Pavilonu Anthropos tvoří dřevěná konstrukce s kovovými prvky, pletivo, dále vrstva sádry, na kterou jsou nalepeny pruhy impregnované koudele. Třímetrové kly jsou také ze sádry. Živý pravěký mamut-samec vážil podle vědců šest až sedm tun.
* Pavilon Anthropos i se slavným mamutem navštívily od jeho vzniku v 60. letech už dva miliony lidí. Roční návštěvnost se pohybuje kolem 40 tisíc osob.
* Oslavy 90. narozenin mamuta vypuknou 1. května. Muzejníci mj. uloží do jeho útrob vzkaz příštím generacím, v plánu je vzpírání mamutí kosti, světelná show, koncert. Zamilovaní se mohou místo pod třešní políbit pod chobotem mamuta.
