Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Chlapec s autismem postavil největší repliku Titaniku z lega. Teď doplula do USA

Autor: tl - 
21. dubna 2018
13:43

Největší světovou repliku neslavně proslulého parníku Titanic, která kdy byla sestavena z kostek lega,  trvalo vyrobit přes 700 hodin během 11 měsíců. Zvládl to Brynjar Karl Bigisson, desetiletý chlapec z islandského Reykjavíku trpící autismem.

Teď repliku Titaniku bude moci poprvé obdivovat jeho „cílová destinace“ - Amerika. Americký zpravodajský server CNN informoval, že debut si Bigissonův Titanic prožije v pv pondělí v Muzeu Titaniku v Pigeon Forge ve státě Tennessee. Dnes už je Branjarův 15. Repliku postavil z 56 000 Lego cihel. Je dlouhá téměř 8 metrů a vysoká 1,5 metru. Do USA byla dopravena po moři ve třech dílech.

Brynjar, trpící od dětství formou autismu, si vzpomíná, že když mu bylo pět let, hrál si s legem celé hodiny. „Někdy jsem si stavěl přesně podle návodů, někdy jsem používal vlastní představivost,“ řekl CNN. V té době byl posedlý vlaky, ale to se změnilo, když ho jeho dědeček Ludvik Ogmundsson ho vzal na loď. V době, kdy bylo Brynjar 10 let, už věděl o Titaniku všechno. „Když jsem cestoval s maminkou v Legolandu v Dánsku a poprvé jsem viděl všechny úžasné velké modely slavných domů, letadel, lodí a lodí, začal jsem přemýšlet o budování modelu Titaniku, doplnil k tomu.

Projekt byl rodinnou záležitostí -  pomáhal hlavně dědeček Ogmundsson, inženýr, a matka. Ogmundsson přizpůsobil vnukův návrh Titaniku velikosti kostek lega a vypočítal, kolik dílků je potřeba. Matka zase podle Brynjara posloužila jako jeho osobní „roztleskávačka“. „Kdyby ten můj sen tak nepodporovala, nikdy bych ho nedokončil,“ svěřil se Brynjar. Všechny dílky nakonec zvládla koupit i s pomocí přátel.

Brynjar říká, že tím, že vytvořil repliku Titaniku, se dokázal vyrovnat se svým autismem. Předtím měl obrovské potíže s komunikací, cítil se nešťastný a osamělý. Teď má důvěru a rozdává rozhovory o svém úspěchu. „Když jsem začal loď stavět, musel jsem mít ve škole člověka, který mi pomáhal problémy překonat. Dnes už studuji bez jakékoliv podpory. Mé známky se zvedly a moji spolužáci mě považují za svého kamaráda. Mám možnost cestovat a setkat se s nádhernými lidmi.“

Brynjarova matka Ludviksdottir si pamatuje, jak se cítila bezradná, když se dozvěděla, že vychovává syna s autismem. Nyní je pyšná na to, že ukázala i ostatním ročičům s autistickými dětmi, že i ony mohou dosáhnout svých cílů. „Když vaše dítě přijde za vámi se bláznivým snem, potřebuje vaši pomoc. Poslouchejte pozorně a snažte se najít způsob, jak podpořit dítě, aby tohoto cíle  dosáhl. To je nejvíc, co pro něj můžete udělat,“ řekla .

Brynjarův dědeček řekl, že věří, že je možné poučit se z toho, co jeho vnuk dosáhl.
„Autismus nemusí být děsivý. Mnoho skvělých vědců a národních vůdců mělo a mělo autismus. Důležité je, aby se tito jedinci setkali s porozuměním a podporou, i proto, že se od nich můžou mnohé naučit. Pokud poslouchají to, co říkají,“ řekl dědeček Ogmundsson.

Zobrazit celou diskusi