9°C
Vladimír Škoda se vrací do minulosti starověku, antiky i renesance, kdy lidé přemýšleli o nekonečnosti kosmu a smyslu bytí. „Pojem nekonečna je pro člověka obtížně představitelný, koule tento úkol usnadňuje,“ vysvětluje autor výstavy, jak je tvar koule bez hran a konců důležitý v porozumění vesmíru.
Koule, kam se jen podíváš
Jakmile vstoupíte v přízemí muzea Kampa do dveří, octnete se v prostoru nekonečna. Obrovská tichá místnost plná nejrůznějších velikostí stejného tělesa vás nutí uvažovat, proč a jak moc nahodile autor předměty rozmísťoval. Zatímco některé koule jsou rozestaveny po obvodu pravidelného kruhu, jiné jsou rozházeny, jako by vypadly Škodovi z ruky.
Mezi vystavenými předměty objevíte i pět platónských těles, které astronom Johannes Kepler vložil mezi tehdy šest známých planet. Instalace ve vedlejší místnosti zase vyobrazují Keplerovy zákony popisující eliptický pohyb planet v centrálním silovém poli Slunce. Jakmile se u jednotlivých předmětů zastavíte, hodiny fyziky na téma vesmír rázem nabudou smyslu.
Vladimír Škoda pátrá po univerzu Eva Fornálová
Ačkoli budete pozorovat malé tvary, při přemýšlení o nekonečnu vesmíru si rázem budete připadat jako mravenci ve světě lidí nebo jako drobky od chleba. „Někdy stačí jen úžasná podívaná na zatmění Slunce, aby nás pobídla přemítat o tom, jak málo víme o kosmickém prostředí. Existují ale umělci, jako Vladimír Škoda, kteří své práci dokážou přiblížit vizuálně neznámou skutečnost a formovat prostorové vědomí, ke kterému se jako lidstvo stále přibližujeme,“ vysvětloval kurátor výstavy Miroslav Hájek, jak k této neobvyklé výstavě s vědeckým nádechem přistupovat. Výstava bude přístupná veřejnosti na Kampě až do 3. června tohoto roku.
Vladimír Škoda
Vladimír Škoda se narodil v Praze v roce 1942. Vyučil se frézařem. Následně se snažil dostat na Akademii výtvarných umění, ale marně. Sochař Vladimír Škoda je sice původem z Česka, ale za ty roky od emigrace v roce 68 už o něm uslyšíte spíše jako o francouzském umělci. V zahraničí už se dostal na umělecké školy, a to například v Římě, Paříži a Grenoblu. Vesmíru propadl v 80. letech. Od té doby hledá dokonalost nekonečna. Jeho práci můžete dnes vidět v řadě známých evropských muzeí, včetně Národní galerie v Praze.
