9°C
Kdo ponocuje, dřív zemře: Vědci varují noční ptáky, kteří pracují od osmi ráno
Biologické hodiny v našem těle dělí lidi na dvě velké skupiny: skřivany a sovy, nebo také ranní ptáčata a noční ptáky. Ptáčatům se vstává dobře brzy ráno a aktivní jsou především přes den, sovy si rády přispí a jejich živlem je podvečer a noc. Jenže společnost je nastavená tak, aby vyhovovala lidem, co vstávají „se slepicemi“. A neprospívá zdraví těch, co rádi ponocují. Takový životní styl pak vede ke zdravotním rizikům, jako jsou problémy se srdcem a metabolismem, upozornili vědci. Zvýšené je i riziko smrti.
Podle studie provedené ve Velké Británii na vzorku 50 tisíc účastníků, která trvala šest a půl roku, mají sovy až o 10 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí. Faktory, které k tomu přispívaly, byly nedostatek pohybu a užívání drog či alkoholu. Upozornil na ni britský web Daily Mail.
Kristen Knutsonová, odborná asistentka neurologie na Feinbergově lékařské fakultě Severozápadní univerzity, vidí problém v nastavení společnosti. „Sovy, které se snaží žít ve světě ranních ptáčat, mohou trpět zdravotními problémy,“ uvedla.
Profesor chronobiologie na Univerzitě v Surrey Malcolm von Schantz pak tvrdí, že „jde o společenský problém, který nemůžeme nadále ignorovat“.
Výzkumu se zúčastnili lidé ve věku od 38 do 73 let a odpovídali na otázku, jestli by o sobě řekli, že jsou „úplná ranní ptáčata“, „částečná ranní ptáčata“, „částečné sovy“, nebo „úplné sovy“.
Lidé, kteří jako odpověď uvedli právě sovu, měli po dobu trvání průzkumu o 10 procent vyšší riziko úmrtí než ranní ptáčata.
Na vině je genetika
Profeska Knutsonová vidí v nastavení biologických hodin vliv genetiky, ale přestože někdo může být sovou, existují způsoby, jak rytmus změnit, abychom se vyhnuli zdravotním problémům. Řešením může být například upravená pracovní doba.
„Známe chronotypy, které jsou částečně zodpovědné za nastavení našich vnitřních hodin. Nejde tedy o vadu charakteru, pracovní doba by měla být pro sovy upravená,“ dodává Knutsonová.
„Neměli by být nuceni začínat práci v osm ráno. Směny by měly odpovídat chronotypu každého jednotlivce. Některým lidem více vyhovují noční směny,“ dodává profesor Schantz.
K nočnímu ponocování navíc často přispívají psychické problémy, stravování pozdě večer, nedostatek pohybu a spánku nebo užívání drog a alkoholu.
Profesor Schantz se zmínil i o škodlivosti posunu času na letní, který situaci sov ještě komplikuje. „Existují zprávy o zvýšeném výskytu infarktů v období následující posun času,“ varuje a dodává: „Myslím, že musíme seriózně zvážit, jestli v tomto případě rizika nepřevažují nad výhodami.“
Video
5 tipů, co dělat, abyste lépe usnuli.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Je pravda,že lidé,kteří chodí na směny nikoho nezajímají....jen ať si umřu.