Soud: Klient stačí, klientka není nutná. Spořitelna smí dál užívat jen mužské oslovení

Podnět soudu dala Marlies Kramerová (80), angažovaná bojovnice za práva žen ze spolkové republiky Sársko. Oslovení „klient“ a „majitel účtu“ je podle ní diskriminační, a požadovala, aby spořitelna používala i ženské formulace oslovení.

Soud ale její stížnosti nevyhověl. Podle něj nejde o zásah do osobnostních práv ani porušení zásad rovnosti, což je rozhodnutí, ke kterému dospěly už nižší soudy. Ty mimo jiné uvedly, že dvojí oslovení by komplikovalo už jinak obtížné texty. Užití mužské formy se navíc již „2000 let“ vztahuje na obě pohlaví, jak své rozhodnutí zdůvodnil sárský zemský soud.

Bez „vlasti“ a „bratrství“: Německá zmocněnkyně chce změnit slova národní hymny

Pokud by soud dal stěžovatelce za pravdu, musela by spořitelna přetisknout zhruba 800 formulářů a problémy by mohlo mít i 1600 dalších finančních institucí. Podle profesorky práva z Dortmundu Marie Wersigové by se rozhodnutí soudu zřejmě muselo odrazit i v jazyce užívaném ve všech dalších právních úmluvách, citoval ji týdeník Der Spiegel.

Česká spořitelna: V Česku se to neřeší

Seniorka už vyhrála jiné soudní bitvy podobného rázu. V 90. letech například odmítala cestovní pas tak dlouho, než se směla podepsat jako majitelka, nikoli majitel pasu. Podařilo se jí také shromáždit dostatek podpisů pro změnu zažité praxe, kdy se v Německu ženská pojmenování používala pouze pro tlakové níže, nikoli pro tlakové výše.

Muži na úřadech šéfují, ženy odvedou většinu práce. Analýza: Nejde o diskriminaci

Podle České spořitelny si nikdo z klientů (ani klientek) v Česku na podobný problém nestěžoval. „Nezaregistrovali jsme, že by někdo něco podobného v Česku řešil,“ sdělil pro Blesk Zprávy tiskový mluvčí Filip Hrubý.

Žena se nicméně nehodlá vzdát. Už předem avizovala, že chce případ dotáhnout až k ústavnímu soudu. Spor, který se někomu může zdát směšný, pro ni není žádnou maličkostí, ale zcela zásadní věcí. „Jazyk je klíč k rovnoprávnosti,“ říká.