Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Krkavčí matka, neschopný moula: Tátové chtějí být s dětmi, bojují nejen s předsudky

Autor: Matěj Hynek - 
9. dubna 2018
05:40

Čeští tátové by se rádi více zapojovali do péče o děti. Podle jejich slov jim ale společnost často hází klacky pod nohy. Setkávají se třeba se stereotypy, že „jenom muž může živit rodinu“ a že jsou jejich „partnerky krkavčí matky, které daly přednost kariéře“. Situace se ovšem pomalu zlepšuje a jsou i dobré příklady. Například na konferenci „Matky a otcové vítáni“ o nich hovořili David Škrobánek a Ondřej Kočí.

„Asi 15 let jsem pracoval v korporacích a věnoval jsem se personalistice, takže celá problematika rodičovství je mi blízká,“ představil se na úvod David Škrobánek, který mimo jiné stojí za projektem Dobrý táta. Na problémy narazil, až když se vrátil z práce ve Velké Británii zpátky do Česka. „Bylo pro mě klíčové, abych mohl vykonávat střídavou práci kvůli mým třem dětem,“ vysvětlil, proč se rozhodl najít si flexibilní úvazek.

České firmy neumějí otcům vyjít vstříc

„Narazil jsem ale na problém – nenašel jsem práci, kde by mi onu flexibilitu poskytli,“ shrnuje Škrobánek. Rozhodl se proto stát se soukromým konzultantem. Vzhledem ke svým zkušenostem se později zaměřil na problematiku otců, kteří se snaží skloubit rodinný a pracovní život. To ho vedlo i ke spuštění projektu Dobrý táta.

„Je potřeba o tom, že tátové mají zájem pečovat o děti, více a více mluvit,“ vysvětlil. „Jsem šťastný, že se bavíme o návratu maminek do pracovního procesu, ale zároveň jsem rád, že tu zaznívá, že je to více o rodičovství a že jsou tu i tátové,“ upozornil na to, že péče o děti a jejich výchova je komplexní téma a je v ní třeba zapojení obou rodičů.

„Věnuji se tomu jak individuálně, s táty, kteří se mnou chtějí řešit, jak k téhle věci přistupují a jak pečovat o dítě a skloubit to s prací, a zároveň se snažím mluvit se společnostmi, které mnohdy nevědí, jak k tomu přistoupit,“ popsal cíle projektu Škrobánek.

I manažeři mohou odejít na rodičovskou dovolenou

Ještě radikálnější než Škrobánek byl při hledání způsobu, jak se svými dětmi strávit více času, Ondřej Kočí. „Pracuji čtrnáctým rokem ve Škoda Auto,  mám tři děti a u toho třetího jsem si prosadil, že budu na rodičovské,“ prozradil tak, že patří k menšině českých mužů, kteří se k podobnému kroku odhodlají. V Česku totiž s dítětem doma zůstávají jen asi dvě procenta otců.

„Ve firmě, která má přes 25 tisíc zaměstnanců, kde je zaměstnanec do určité míry jen pracovní číslo, jsem našel pochopení u svých nadřízených a to je strašně důležité,“ přiblížil i pohled svých nadřízených. Podle Kočího je přitom právě pochopení ze strany zaměstnavatele možná to vůbec nejdůležitější.

Otec na rodičovské: Nechci, aby si děti myslely, že nemám čas

„Po letech v korporátní sféře jsem zjistil, že nejstarší dceři chybím. V tom smyslu, že se dětem zkrátka nevěnuji a nemám na ně čas. Manželka ode mne očekávala servisní činnosti, abych fungoval i v domácnosti,“ vysvětloval s tím, že ve výsledku všechno dělal ve stresu. „Chci, aby mě děti znaly i jako tátu, který s nimi chce mít nějaký vztah,“ vysvětlil.

„Hlavním problémem jsou různá klišé a stereotypy, které máme všichni někde v hlavě,“ zamyslel se Kočí nad tím, co brání českým otcům více se zapojit. Ty podle něj ve vztahu k mužům fungují silněji, než ve vztahu k matkám. „Matka je společností tlačena do mužského stylu karierního fungování, aby byla úspěšná. Nicméně muž, když se bude starat o domácnost, tak to není společensky preferovaná aktivita. Jde proti klišé a zároveň z toho nemá žádný viditelný prospěch, vysvětluje svůj pohled na věc.

Nejdůležitější je osvěta, shodli se aktivní otcové

Oba dva se shodují, že je v první řadě nutné zlepšit vzdělávání. V tom se podle nich dělá zatím velmi málo. Důležitý je prý ale i přístup nadřízených. „Na mé pracovní pozici jsem vyřizoval personální agendu několika zemí v Evropě,“ vysvětluje Škrobánek s tím, že díky tomu se mu naskytlo srovnání toho, jak velký rozdíl představuje chápající nadřízený.

„I když se jednalo o americkou společnost, kde diverzita byla na prvním místě, tak platí ono jednoduché ryba smrdí od hlavy. Pokud je nahoře šéf, který to vnímá jako správné, tak to vždy šlo,“ vysvětluje. Existovaly tak podle něj pobočky, kde i navzdory interním předpisům bylo problém větší diverzity dosáhnout.

„Naopak jsme měli zemi, kde se zdálo, že to jde i proti společenskému proudu, a měli jsme dobrou návratnost maminek po mateřské a táty na rodičovské,“ vysvětluje Šrámek. Právě proto je podle něj důležité společnost edukovat.

O odchodu otců na rodičovskou dovolenou matky příliš nepřemýšlejí

To, že úvahy o tom, že by otcové mohli častěji odcházet na rodičovskou dovolenou, jsou zatím v menšině i v české společnosti, ukazuje i průzkum, který si k problematice nechala vypracovat organizace Byznys pro společnost. V tom 79 procent oslovených žen odpovědělo, že o tom, aby na rodičovskou dovolenou nastoupil jejich partner, nikdy neuvažovaly.

Asi 27 procent oslovených pak odpovědělo, že se otcové jejich dětí do péče zapojují jinou formou. Z toho pak vznikly dvě podobně velké poloviny. V té první se otcové do péče zapojují pouze, když mají volno. V té druhé jsou otcové s flexibilnější pracovní dobou, zkrácenými úvazky, nebo ti, kteří mohou pracovat z domova a svým partnerkám tak umožní nastoupit dříve do práce.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi