8°C
Jak dlouho trvá příprava přímého přenosu?
„Tři čtvrtě roku. První krok je každoročně a vždy marně boj o nové místo. Rudolfinum považuji za přenádherný sál, ale pro televizního režiséra je to jedno z největších pekel, s jakým se může setkat. Jeho noční můra. Pódium je málo hluboké, sál vysoký.“
Ale zase už vás ničím nepřekvapí…
„To ne. Už vím, že je tam strašně špatný zvuk, ale i špatný prostor pro kamery. Musíte překonat zvukovou past, protože pro televizní přenos jsou jiné požadavky než pro koncert klasické hudby. Nemůžete pověsit ze stropu světla, kamery lze dát jen na určitá místa a mají málo prostoru pro změnu záběrů.“
Jak důležitá je pro vás spolupráce s moderátorem večera?
„Klíčová. Devadesát devět procent moderátorů, se kterými spolupracuji, mají »ucho«, sluchátko, což je náš nástroj na permanentní režírování pořadu v průběhu přenosu.“
Jaké pokyny jim do něj říkáte?
„Všechno možný. Od běžnýho povelu: Pojď, mluv, teď, až po takové věci, jako když vás napadne fór a vy ho moderátorovi nabídnete. To dělám rád.“
Kdy vrcholí přípravy na udělení cen?
„Zítra, tedy v pondělí před přenosem. To musí být vše hotové, včetně scénáře.“
Jak reaguje režisér, když se v přímém přenosu stane něco nečekaného?
„Řekne střihačovi, ať stříhá něco jiného, a má další nástroje, jako třeba moderátora, přes kterého je šance reagovat na to, co se odehrává. Dnes už většinou bývám klidný. Všechno máme nazkoušené, a pokud se vyskytne nějaká nečekaná věc, tak si o ní zase lidi dlouho povídají. (směje se) To k tomu prostě patří.“
