ČT platíme 135 korun měsíčně už 10 let. Má být zrušení poplatků na voličích?

„Je to 135 korun měsíčně, které platíte každý měsíc bez možnosti, abyste si mohli vybrat,“ zaútočil na ČT miliardář a vlastník soukromé televize Jaromír Soukup. I z politických kruhů se ozývá volání po zrušení poplatků. Opakuje ho Miloš Zeman, přidává se nyní intenzivně Tomio Okamura (SPD). Zní však také hlasy na zachování poplatků, ze kterých jen v roce 2016, při zveřejnění zatím poslední zprávy o svém hospodaření, vybrala ČT 5,7 miliardy korun. Jsou poplatky přežitek, či nutnost?

Pár základních čísel úvodem. Televizní poplatek v Česku činí 135 korun měsíčně a je stejný od 1. 1. 2008. Povinnost platit poplatek je dána zákonem č. 348/2005 Sb. o televizních a rozhlasových poplatcích. V roce 2016 získala ČT z televizních poplatků 5,7 miliardy korun a poprvé od roku 2009 zvrátila klesající trend v množství peněz, které tato vybrala. Poukazuje na to zatím poslední Výroční zpráva o hospodaření ČT z roku 2016.

Zprávy o finančních tocích ve veřejnoprávní televizi jsou předkládány Poslanecké sněmovně. A prezident Miloš Zeman, který v minulosti opakovaně navrhoval zrušení koncesionářských poplatků, nedávno na TV Barrandov vyzýval poslance, aby další zprávu nadvakrát neschválili. V ČT by pak došlo k personálním změnám, které by si on prý „velmi přál“. „Prezident poslancům jako školákům posílá tahák. Oni to vědí, ale on jim to ještě zdůrazňuje. (…) To je přece návod k jednání,“ kritizoval Zemana Petr Pithart (KDU-ČSL).   

„Je to tlak konkrétních politiků. Tlak Miloše Zemana či Tomia Okamury, který má prosadit to, aby tito politici byli v této televizi prezentováni tak, jak si oni představují. Vadí jim, že je televize vůči nim mnohdy kritická, což má své věcné důvody,“ řekl Blesk Zprávám politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií na FSV UK v Praze.

„Model, kdy ve veřejnoprávní televizi jsou koncesionářské poplatky, poskytuje přece jen tomu médiu jistou nezávislost. Tlak na zrušení poplatků je naopak tlakem na omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. On už model, kdy o složení rad ČT či Českého rozhlasu rozhoduje parlament, je docela problematický a otevírá prostor pro tyto tlaky,“ podotkl.

Pokud by se zrušil model financování přes koncesionářské poplatky, vliv na ČT by narostl a otevřela by se cesta ke zestátnění. Po něm jak Zeman, tak Okamura volali v minulosti také. „ČT by se zestátnila, byl by tam přímý státní vliv, a nebo by se poté zprivatizovala a záleželo by samozřejmě na tom, kdo ji koupí a jaký bude mít politický zájem,“ varoval Mlejnek.

Zemanovi leží ČT v žaludku delší dobu, intenzivně ji kritizuje i jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Výzva k neschválení dva roky staré zprávy je pokračováním účelových tlaků prezidenta Zemana na Českou televizi, na jejichž konci má být ovládnutí média veřejné služby částí politické moci. Naplňuje se tak scénář, před kterým jsem už několikrát veřejně varoval,“ vzkázal Blesk zprávám generální ředitel ČT Petr Dvořák. Českou televizi je třeba dle něj coby „nejsledovanější médium v zemi“ chránit před politickými a obchodními zájmy.

Dvořák byl loni potvrzen ve své funkci a při té příležitosti uvedl, že nepočítá se zvýšením koncesionářského poplatku. „Věřím, že dál budeme dělat věci nové a překvapivé a že diváci budou oceňovat, že mohou platit koncesionářský poplatek a že za něj dostávají hodnotu, která je adekvátní,“ podotkl. Z nevyčerpaných koncesionářských poplatků ČT dotuje i řadu investicí. Poplatky totiž tvoří 90 procent příjmu ČT.

Miloš Zeman se opět opřel do České televize, její ředitel Dvořák se brání | Archiv Blesku, ČT

V kabaretním stylu se do hospodaření ČT pustil ve svém pořadu na své soukromé televizi také realitní magnát Jaromír Soukup. U náležitě dramatické scenérie s rozházenými penězi na stole, pod stolem i všude kolem. Procházel se po nich a kopal do ČT.

Včetně kritiky koncesionářských poplatků. „Nejsem pro zrušení veřejnoprávních médií, to ani náhodou, jen mě štve, že každý z nás platí každý měsíc 135 korun a veřejnoprávní televize přitom nepodléhá vůbec žádné kontrole toho, jak efektivně nakládá se šesti miliardami korun, které od nás vybere,“ upozorňoval Soukup s tím, že nikdo neposílá 135 korun TV Nova, TV Prima či TV Barrandov.  

Realitní magnát Jaromír Soukup volá po zrušení koncesionářských poplatků. Na pětitisícovku si nechal dát ředitele ČT Dvořáka | Reprofoto TV Barrandov

„Jednou velkou zajímavostí v hospodaření ČT je, že již několik let za sebou utrácí daleko více peněz, než které vybere od vás, koncesionářů. Když něco podobného budete dělat vy doma, tak co nevidět na vás zaklepou exekutoři,“ vytýkal ČT. Koncesionářský poplatek označil Soukup za „de facto daň“. „Česká televize žije z našich daní, jen je neposíláme na ministerstvo financí, ale jdou rovnou na Kavčí hory,“ dodal.

ČT v průběhu jeho kritiky reagovala na Twitteru a následně vydala i prohlášení: „Česká televize se odmítá zapojovat do nedůstojných mediálních přestřelek. Budeme se chovat racionálně a s ohledem na dobrou pověst institut a jejich zaměstnanců.“  

Realitní magnát Jaromír Soukup volá po zrušení koncesionářských poplatků. Ve studiu nechal dramaticky rozházet peníze | Reprofoto TV Barrandov

„Volání po zrušení poplatku je spíše populistické, myslím si, že ta výše poplatku nezatěžuje domácnosti nějak výrazně a to dokonce ani domácnosti s nižšími příjmy, ale je důležité, aby ČT plnila svoji veřejnoprávní roli a byla nezastupitelná, nabízela i to, co není pro tržní subjekty atraktivní. Pakliže bude takové pořady a taková vysílání realizovat, svůj smysl má i ten poplatek,“ upozornil v reakci pro Blesk Zprávy ekonom Lukáš Kovanda.

Otázkou jsou podle Kovandy samozřejmě i příjmy z možné reklamy, kterou má ČT omezenou. Během Soukupova pořadu však televize na Twitteru upozorňovala, že z reklamy na ČT shodou okolností „profituje zejména agentura Médea – agentura Jaromíra Soukupa“.

Ohledně Soukupových slov o „daních“ pro ČT Kovanda míní, že jde spíše o „zástupnou hru“ a v označení „poplatek“ nevidí problém. „Koncesionářský poplatek v širším smyslu daň je, měl by ji platit každý majitel přijímače, je to určitá daň za vlastnictví těchto zařízení. Ale ta výše poplatku je pro všechny stejná, není odvozena jako např. u daně příjmu z jeho výše, je vztažena vždy k jednomu zařízení, přístroji, dnes teoreticky i chytrému mobilnímu telefonu. Jako takové je označení poplatek na místě spíše, než nějaká koncesionářská daň,“ zareagoval Kovanda na Soukupa.

Ekonom Lukáš Kovanda | ČTK

Koncesionářské poplatky vygenerovaly ČT v roce 2008 celkem 5,79 miliardy korun, o rok později 5,83 miliardy korun a pak už příjmy z nich jen a jen meziročně klesaly až na 5,62 miliardy korun v roce 2015. V roce 2016 to pak bylo 5,69 korun. Oproti roku 2008 však výrazně poklesl počet evidovaných přijímačů. V roce 2016 to bylo o 120 tisíc méně.   

Příjem ČT z koncesionářských poplatků od roku 2008 | Výroční zpráva o hospodaření ČT 2016

Příjmy z poplatků jsou pro ČT skutečně zásadní. „Důležité jsou, není to zanedbatelná suma a je právě na místě otázka, zda do budoucna by ČT neměla být financována jednozdrojově – bez dalších příjmů z reklamy,“ zmínil ekonom.

„Pak by se ale musely koncesionářské poplatky navýšit. Současný model kombinovaného financování může být tím nejlepším řešením za podmínky, že ČT bude nabízet veřejnoprávní pořady, což například při prezidentské volbě splnila, protože prezidentská debata byla kvalitnější, více přinesla divákovi a více plnila veřejný zájem než předchozí debata na soukromé stanici. Je to dobrý příklad toho, že veřejnoprávní médium svůj smysl má,“ uvedl Kovanda.  

Debata ČT: Poslední střet Miloše Zemana a Jiřího Drahoše před volbami | ČT

V souvislosti s koncesionářskými poplatky se v minulosti u nás objevily různé návrhy. SPO (někdejší zemanovci) přišla s nápadem na zrušení poplatků ČT pro seniory a postižené. Neuspěla.

Volání po referendu o zrušení koncesionářských poplatků nyní narazilo na zajímavý případ ze Švýcarska, kde jsou poplatky nejvyšší v Evropě. Domácnosti tam společnosti Billag, pověřené výběrem poplatků, posílají 451,10 franků ročně, tedy v přepočtu zhruba 9800 korun (v Česku je to 1620 korun). A přesto se 71,6 procent hlasujících vyjádřilo proti zrušení.

„Je to samozřejmě zajímavé, že Švýcaři udělali přesný opak toho, co požadují Miloš Zeman a Tomio Okamura, byť v přepočtu ohledně parity kupní síly platí více,“ poznamenal politolog Mlejnek. Ze zprávy o hospodaření ČT přitom vyplývá, jak je na tom Česko v porovnání s dalšími zeměmi v EU. Co se výše poplatků týče, vychází z toho Češi dobře. Jsou mezi skupinou národů, které platí méně.

Jak je na tom Česko v koncesionářských poplatcích v porovnání s dalšími zeměmi Evropy? | Výroční zpráva o hospodaření ČT 2016

Jinou otázkou je však to, zda by i Češi – stejně jak Švýcaři – měli rozhodovat v referendu o koncesionářských poplatcích. Politolog Mlejnek poukazuje na to, že z hlediska teorie demokracie lze těžko referendum zcela odmítat. Je ale legitimní, aby v případném ústavním zákonu o obecném referendu byly vyjmenovány oblasti, v nichž být nemá.

„Jako řada jiných bych se obával toho, že v současné situaci bude referendum jen nástrojem různých populistů k tomu, aby si prosadili svoje zájmy,“ varoval Mlejnek. Poukázal také na vyspělost švýcarské společnosti, která dokáže hlasovat i o tom, co znamená pro jednotlivé domácnosti ekonomickou přítěž. „Při nezkušenosti s přímou demokracií na celostátní úrovni by bylo moudřejší pořádat referendum o věcech, které nejsou tak komplikované. O věcech, které nemají na člověka negativní ekonomický dopad. Hrozí, že voliči budou vždy hlasovat pro variantu, která jim uleví z kapsy a zároveň to může ohrozit hospodaření státu,“ zmínil Mlejnek.

„U koncesionářských poplatků bych referendum v tuto chvíli určitě nekonal, protože bych se obával toho, že voliči jsou tak krátkozrací, že si klidně podříznou větev pod médii, která by jim díky poplatkům měla být schopna přinášet objektivní, nezávislé informace,“ dodal politolog pro Blesk Zprávy.

Mezinárodní srovnání: Porovnání výše poplatku s příjmem domácností této země, tedy jak velká část prostředků domácností je vynakládána na financování veřejnoprávních médií. Česko je pod průměrem. | Výroční zpráva o hospodaření ČT 2016