Šmucler chce pro zubaře 10 miliard. A tvrdí, že bez příplatku prodělávají i v Praze

Zubaře se na venkov příliš nehrnou, ve městech je totiž čekají vyšší příjmy díky pacientům, kteří si za ošetření připlatí. Po tiskové konferenci ministra z minulého týdne na to znovu upozornily Lidové noviny. Stomatologové dostávají nízké platby od pojišťoven, zmínil list.

Lidé na malých městech totiž od zubařů často požadují jen základní, a tedy pojišťovnou hrazené, ošetření. „Ve městech jsou vyšší příjmy a lidé jsou ochotnější si připlatit, navíc tam je i zahraniční klientela,“ vysvětlil deníku ekonom David Marek  I díky tomu již v ČR funguje kolem 1000 zubařů, kteří nemají smlouvu se žádnou pojišťovnou.

„Pokud si pacient neplatí jiná ošetření, lékař na něm prodělá v Praze jako i na Šumavě,“ uvedl pro Blesk Zprávy Roman Šmucler, šéf České stomatologické komory. Na stomatologickou péči podle něj v současnosti jde jen asi polovina peněz ve srovnání se situací v devadesátých letech. „Řešení na úrovni devadesátých let by stálo aspoň deset miliard ročně navíc,“ dodal.

Zubařů z maloměsta je zoufale málo. Ministr Vojtěch je bude lákat na milion

Šmucler: Většina lidí má stále zubaře 15 minut od domu

Šéf stomatologů upozornil i a to, že dostupnost stomatologické péče je v Česku stále výborná. „99 procent občanů ČR dojíždí za zubním lékařem do 15 minut, to je světově asi nejméně,“ uvedl. Většina pacientů si navíc podle něj již zvykla platit stomatologii ze svého.

Podle Šmuclera tak bude stačit najít méně než zmíněných deset miliard. Ty by podle něj ani nebylo, kde vzít. „Hledáme s pojišťovnami cestu, jak platit více za základní péči, aby každý měl stomatologa,“ dodal, aby zmínil: „Půjde ovšem pouze o skutečně základní péči pro ty, kteří si nemohou nebo nechtějí připlácet.“ Takoví lidé jsou podle něj dnes často bez lékaře.

Zubařská pohotovost v Brně omezí provoz: Nonstop už nebude

Na papíře je zubařů dost, drží se ale ve velkých městech

V České republice v současnosti ordinuje asi 8000 zubařů. Na ideální pokrytí by jich přitom stačilo o tři tisíce méně. Stomatologové se ale drží ve velkých městech. V Praze a krajských městech jich působí více než polovina. „Neplatí takové to klišé, že chybí zubaři například na severu Čech či Moravy. Oni nechybí v krajských městech, ale jen v některých okresech,“ vysvětlil Šmucler.

Data o místech, kde chybí nejvíce zubařů shromažďují zdravotní pojišťovny. Podle těch je situace špatná například na Děčínsku, Chomutovsku, Českolipsku nebo Bohumínsku. Podle Šmuclera je problém i na hranicích krajů.

Osm ordinací z 394 loni zaniklo například i ve Zlínském kraji. Problémy jsou hlavně na Vsetínsku. Zubaři ale chybí i v dalších městech. Podle zlínského krajského úřadu přitom všechna nabízejí novým zubařům výhodné podmínky.

Lékaři chystají další protest. Specialisté se před ním opřeli do ministra

Liberec: Nejsme si jistí, že dotace bude na přilákání zubařů stačit

Pět zubařů zavřelo ordinace i v Libereckém kraji. „Dotační program vítáme, ale nejsme si zcela jisti, zda posílí motivaci mladých lékařů založit svoji praxi mimo velká města,“ komentoval rozhodnutí ministerstva náměstek libereckého hejtmana Přemysl Sobotka (ODS), rozhodnutí ministerstva.

Dokonce 11 ordinací loni skončilo ve Středočeském kraji. Největší problémy zde panují na Rakovnicku a Kolínsko. Jedna ordinace stihla podle Heleny Frintové z krajského úřadu zavřít i v letošním roce.

„Skutečností a současným trendem je, že většina nových lékařských, nejen zubních ordinací je situována do větších měst. V případě krajů do obcí s rozšířenou působností,“ uvedl radní pro zdravotnictví Robert Bezděk (ANO).

Nové plomby vydrží jen dva roky, varují zubaři. Brusel je chce místo amalgámu

Volná místa mohli zaplnit zubaři z Ukrajinyi

Některé obce se prázdné ordinace snažily zaplnit lékaři ze zahraničí, zejména z Ukrajiny. Využívaly k tomu zvláštní Režim Ukrajina, ministerstva zahraničí, který slouží k usnadnění přístupu kvalifikovaných ukrajinských pracovníků na český trh práce. Podle stavovských komor se ovšem tito lékaři díky výjimce od ministerstva zdravotnictví mohou ordinovat, aniž by složili srovnávací zkoušky.

„Proti projektu jako takovému by komory neměly připomínek, kdyby podmínky projektu pouze usnadňovaly přístup na pracovní trh ukrajinským pracovníkům, aniž by byla obcházena zákonná ustanovení o uznání odborné kvalifikace,“ uvedly k tomuto problému ve společném prohlášení lékařská, stomatologická a lékárnická komora.

Zubaři mají náhradu za zakázané plomby. Amalgám letos skončí

Lékařské stavy: Podmínky projektu umožňují obcházení odborných zkoušek

Každý lékař či lékárník ze zemí mimo Evropskou unii, který chce pracovat v Česku, musí složit odbornou zkoušku v českém jazyce a absolvovat povinnou praxi. Podmínky projektu ale ministerstvo zdravotnictví podle komor opravňují k povolení výkonu praxe i bez nich.

Podmínky projektu podle komory „nepokrytě směřují k tomu, aby se ukrajinským pracovníkem zaplnilo co nejrychleji volné pracovní místo“.

Mladým lékařům venkov nevoní. A staří praktici utíkají před e-recepty do penze

Ministerstvo láká zubaře na venkov milionovou dotací

Právě proto se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo uvolnit 100 milionů, kterými by do regionů chtělo přilákat nové zubaře. „Cílem programu je motivovat zubní lékaře ke zřízení praxí i v méně atraktivních oblastech tak, aby byla zajištěna dostupnost stomatologické péče rovnoměrně ve všech regionech a pacienti nemuseli daleko dojíždět,“ řekl při představení programu ministr v demisi Adam Vojtěch (ANO).

Dodal i to, že snažit se ovšem musí i kraje a obce, které trpí nedostatkem stomatologů. Zubařům by podle ministra měly nabídnout například ubytování.

Zubaři, kteří se rozhodnou zřídit si ordinaci na místě, kde chybí, tak od ministerstva budou moci získat až 1,2 milionu korun na její zařízení. Kromě budování nových ordinací mohou navíc zubaři využít dotaci i na odkup zařízené ordinace od staršího kolegy. Podle Šmuclera je totiž v Česku asi 1500 zubařů seniorů, kteří chtějí své praxe prodat.

Stát zaplatil 130 milionů za zdravotní registry, některé vůbec nefungují, říká NKÚ

Podmínkou pro získání dotace pak je, aby ordinace fungovala alespoň pět let, zubař měl smlouvu alespoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami, ordinoval pět dní v týdnu a minimálně 35 hodin týdně. Do dvou let by pak měl zubař registrovat alespoň 1500 pacientů. 

Praktické lékaře dotace netáhnou

Podobné dotace přitom již od roku 2016 mohou dostat i praktičtí lékaři. Ti mohou dostat na vybavení ordinace 250 tisíc korun a dalších 250 tisíc na roční plat sestry, pokud si praxi otevřou na místě, kde všeobecný lékař chyběl. Úspěch programu je ovšem sporný. V prvním roce ho využili pouze dva žadatelé, loni jich pak bylo kolem dvacítky.