Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Osahávání prsou a párky na obranu před psy. Sestry popsaly úskalí domácí péče

Autor: Zuzana Zelenková - 
9. března 2018
06:10

V Kachyňově filmu Sestřičky honil mladou sestřičku Marii Sahulovou v podání Aleny Mihulové pacient po dvorku. S řadou podobných problémů se sestry, které docházejí za pacienty domů, potýkají i dnes. Muži v pokročilém věku je zkouší osahávat. Jindy si musí vzít párky nebo piškoty, aby se do domů dostaly přes psy, kteří své pány brání. V domácnostech pak narazí na to, že se řada starších lidí už moc nekoupe. Není to přitom jen realita českého venkova, ani Praha nezůstává pozadu.

„Jen počkej, jak se mnou budeš v ráji, zpívat budeš,“ volal hajný Krákora (Josef Růžička) na sestru Marii, když ji naháněl na svém dvoře. Marie docházela hlavně k budoucím matkám a rodičkám. Film, který ilustroval práci sester z padesátých let, je pro jejich protějšky z organizace Domácí zdravotní péče tvrdá realita. Sexuální návrhy jim dělají i senioři na kolečkovém křesle. 

„Děvčata se dostávají do různých situací. Například u nás máme jednu velmi oblíbenou sestřičku, která si stěžovala, že ji beznohý pán na invalidním vozíku zatarasil v kuchyni. A co teď s chlapem?“ povzdechla si pro Blesk Zprávy šéfová Domácí zdravotní péče Tachov Václava Procházková.

Petra: Pacient mi pravidelně sahal na prsa

Pacient, ke kterému chodila vrchní sestra Petra Sládková také z tachovské pobočky, nezůstával u slov. „Mně jeden pán pravidelně sahal na prsa, tak jsem šla za jeho ošetřujícím doktorem s tím, že k pánovi už dál nemohu docházet. A vylíčila jsem, jak mne obtěžuje. A on mi odpověděl – a ty taky houby vydržíš, pošleme tam Věru, ta mu jednu natáhne a bude klid,“ uvedla Petra.

Kromě nevhodného chování se sestry setkávají i s nevyhovujícími podmínkami v domech svých pacientů. Špatně popsané zvonky bývají to nejmenší. V některých případech se sestry musí probít například přes psy. Mají proto plné kapsy párků nebo piškotů, aby se za pacienty dostaly.

„Mazlíčci si i své páníčky brání, takže třeba pes sedí u postele a vrčí, když chceme něco udělat,“ popsala Petra. Zvláštní prý byl i požadavek na to, aby kočka ležela v posteli s pacientkou přímo při ošetřování.

Samostatnou kapitolou je také hygiena. V domácnostech prý často vládne chaos, zápach a špína. Není výjimečné třeba to, že se sestra „přilepí“ k podlaze, nádobí odložené ve vaně, hliněné podlahy nebo neumytí pacienti.

Hliněná podlaha a byt obestavěný novinami

„Byla jsem u pacientky, v puse jsem si musela držet baterku. Paní měla hliněnou podlahu, když jsem očistila místo vpichu dezinfekcí, tak jsem musela použít tři tamponky, protože paní byla černá jako bota,“ zmínila Petra s tím, že čistota pacientů je častým problémem.

Řada zanedbaných lidí je přitom nejen na venkově, ale i v Praze. To, že sestry musí pacienty umývat, ačkoli by to měla dělat pečovatelka, je denní realita. Sociální úkony zdravotní pojišťovny totiž neplatí.

„Měli jsme paní na Praze 6, bydlela ve svém bytě, v pátém patře, v normálním domě z padesátých let. Celý byt měla obestavěný novinama a člověk pomalu musel lézt po čtyřech, aby se dostal tam, kde ležela pacientka. Všude byla navíc špína,“ popsala Blesk Zprávám prezidentka Asociace domácí zdravotní péče Ludmila Kondelíková.

Neuklizené byty a lidi ve špatném hygienickém stavu sestry přitom prý nacházejí i v některých domech s pečovatelskou službou. Tedy zařízeních, kde jedno lůžko se všemi příspěvky, platbami a dotacemi vyjde asi na 80 tisíc korun.

Sestry navzdory dílčím špatným zkušenostem hovoří o své práci s úsměvem a nadsázkou. Je znát, že ji mají rády.