V Česku zkouší kouřit každý druhý školák. Expert: Děti lákají obláčky z e-cigaret

„První cigaretu vyzkouší české děti v průměru mezi 10. až 12. rokem. Bohužel nemalá část z nich si právě v tomto věku nastartuje závislost,“ poznamenává k výsledkům mezinárodního výzkumu, který WHO v Česku provedla již po čtvrté, Adam Kulhánek, adiktolog, lektor a školitel Národní linky pro odvykání kouření. 

Ucpání cév zabije více lidí než rakovina! Hrozí vám také?

Zkušenosti s tabákem má více než polovina dětí

Podle zprávy mělo v Česku v roce 2016 zkušenosti s tabákovými výrobky přes 55 procent dětí. Pravidelné užívání pak v dotazníku přiznalo 19,2 procenta školáků mezi 13 a 15 lety, kouření klasických cigaret 15 procent dětí. Průzkum zároveň doplnil Kulhánkova slova. Takřka polovina malých kuřáků si v Česku podle WHO zapálila prvně ve 12 nebo 13 letech. Každé páté dítě, které kouří, si ovšem poprvé zapálilo už v 10 nebo 11 letech.

„Tento věk je z psychologického hlediska charakteristický touhou zkoušet nové věci, a to i přesto, že jsou rizikové,“ vysvětluje Kulhánek. Nepomáhají podle něj ani tolerantní postoje Čechů ke kouření a široká dostupnost tabákových výrobků.

Padla první pokuta za protikuřácký zákon. Petice za zrušení má přes 50 tisíc podpisů

To ilustruje i další ze statistik, na které průzkum WHO ukázal. Děti jsou často vystavovány pasivnímu kouření. Více než třetina se s ním setkává doma, a skoro tři čtvrtiny dětí byly kouři vystaveny ve venkovních prostorech.

Autorky české národní zprávy k průzkumu GYTS Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu a Lenka Kostelecká z ministerstva zdravotnictví v ní uvádějí, že „alarmující je skutečnost, že více než třetina studentů uvedla, že viděla lidi kouřit ve školách a na školních pozemcích“.

Dětských kuřáků je ve srovnání s přelomem tisíciletí méně než polovina

Statistiky ovšem nehovořily pouze černě. Ve srovnání s předchozími průzkumy se totiž ukázalo, že Česku se konečně začalo dařit v boji proti nikotinové závislosti mladistvých. Mezi předchozími průzkumy totiž počet mladých kuřáků klesal jen velmi pomalu. V roce 2002 podle WHO kouřilo více než 34 procent dětí a za devět let do roku 2011 klesl počet dětských kuřáků na 30,6 procenta. V tomto kontextu tak lze označit nejnovější data, podle kterých kouří “jenom“ 15 procent dětí mezi 13 a 15 lety, za úspěch.

Kouření ročně stojí jako dovolená na Maledivách. Na co vyjde odvykací kúra?

„Kouření klasických cigaret mezi žáky a studenty opravdu postupně klesá v celé Evropě,“ potvrzuje Kulhánek. Narůstá podle něj ale počet mladých lidí, kteří si pořizují elektronické cigarety. Zejména děti totiž podle odborníka oslovily takzvané vapovací triky. „U dětí se z vapování stává fenomén díky sociálním sítím. Například v USA dnes již děti vyzkouší jako první elektronickou cigaretu oproti cigaretě zapálené,“ vysvětluje.

Adiktolog: Dá se očekávat, že mezi dětmi poroste popularita e-cigaret

„Dá se očekávat, že se toto bude projevovat také v Evropě včetně ČR,“ pokračuje adiktolog. Nárůst e-cigaret podle něj může umocnit i protikuřácký zákon, který umožňuje jejich užívání na místech, kde si Češi už běžnou cigaretu nezapálí.

Doktorka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu ovšem varuje, že ani elektronické cigarety nejsou bezpečné. „Zdravotní důsledky elektronických cigaret moc prozkoumané nejsou, bylo by předčasné tvrdit, že jediným problémem je nikotin,“ varuje lékařka.

Předsevzali jste si, že „seknete“ s cigaretami? Experti radí, jak přežít bez nikotinu

Studie WHO rovněž poukazuje na to, že většina mladých kuřáků se pokoušela přestat, ale bez úspěchu. To je podle autorek národní zprávy dáno i tím, že učitelé nemají potřebné vzdělání k tomu, aby mohli efektivně bránit svým žákům v tom, aby začali s kouřením, a zároveň je v Česku malá dostupnost odvykacích služeb. Právě na zlepšení dostupnosti pomoci s odvykáním by se podle studie měla Česká republika zaměřit.

Kulhánek pak dodává, že poklesu kouření se dá dosáhnout i přísnějším zdaněním tabákových výrobků.

„U dětí má nezastupitelné místo efektivní a odborně vedená školská prevence, nejlépe v kombinaci s formováním nekuřáckých postojů ze strany rodičů již od brzkého věku,“ uzavírá adiktolog.

Kulhánka pak doplňuje Nejedlá, podle které by měly významné osbonosti, které jsou atraktivní pro mladé lidi, vystupovat jako vzory nekuřáckého chování. Rovněž je podle ní třeba vysvětlit lidem, že povolování kouření nemá nic společného s osobní svobodou. „Kuřák je stejně ovládán svojí závislostí, nekouří ze svobodného rozhodnutí,“ vysvětluje svůj pohled na věc.

Na místě by pak podle ní bylo i začít hradit odvykací léčbu ze zdravotního pojištění. V ideálním případě pak postupovat až k tomu, aby se z ČR stala takzvaná tobacco free country. „Například v Austrálii je zákaz prodávat cigarety lidem narozeným po roce 2000 - už navždy, aby vyrůstaly již jen protikuřácké generace,“ popisuje Nejedlá, co si pod tímto pojmem představit.