Podvodníci z podnikatelů „tahají“ desetitisíce za nefunkční rejstřík. Nechybí ani výhrůžky

Lucie (33) z Českých Budějovic si založila živnostenské oprávnění a během několika dnů jí dorazil dopis s žádostí a složenkou na zaplacení 2400 korun. Důvodem je, stálo v dopise, zařazení do Rejstříku živnosti a obchodu. Tedy do soukromé databáze podnikatelských subjektů.

„Na první pohled to vypadalo jako nějaký oficiální poplatek v souvislosti se založením živnosti. Ale paní z živnostenského odboru mě už dopředu varovala, že takové dopisy chodí a nemám na ně odpovídat,“ řekla Lucie pro Blesk Zprávy. Právě upozornění úřednice jí pomohlo důmyslnou nekalou praktiku odhalit. „Jinak by mě asi nenapadlo to vnímat jako podvod a je možné, že bych tu službu zaplatila,“ dodala.

Rafinované slovní obraty, ukryté podmínky

Podle informací Blesk Zpráv podobným způsobem varují pracovníci na různých živnostenských úřadech, zdaleka to ale není pravidlo. Začínajícího podnikatele, který si důsledně neprostuduje všechny informace a nemá dostatek zkušeností, může tato praktika zmást.

Výzvy, které lidem přicházejí, se totiž obvykle tváří jako úřední psaní a obsahují zmínky o různých zákonech nebo evropských směrnicích, případně různé rafinované slovní obraty. Lidé tak snadno mohou získat dojem, že platba je povinná nebo důležitá.

Insolvenční šikana v praxi? Petrovu firmu už půl roku soudí kvůli tisícovce

Zaplacením požadované částky ovšem problémy většinou teprve začínají. Faktura je totiž pouhým návrhem na uzavření smlouvy a zaplacením dojde automaticky k uzavření smlouvy.

„Tato informace je někde v dokumentu malým písmem zmíněna spolu s úslužnou prosbou o laskavé seznámení se s obchodními podmínkami, které obvykle bývají na druhé straně faktury či dokonce někde na webových stránkách. I malá nepozornost často vykoná své a drobného textu si podnikatel či zaměstnanci jeho účetního oddělení zkrátka nevšimnou,“ varuje Lukáš Zelený ze spotřebitelské organizace a časopisu dTest.

Bezcenné služby a automatické prodlužování

„Až později zjistí, že se vlastně zavázal platit poměrně vysoké částky za bezcenné služby: katalog, do kterého byl zapsán, je zcela neznámý a nevýznamný, do rejstříku již byl zapsán automaticky a zdarma, zakoupený software je na internetu ke stažení zdarma,“ uvedl Zelený pro Blesk Zprávy. Po prostudování obchodních podmínek se podnikatel dočte, že smlouva je při nepodání výpovědi ve stanovené výpovědní lhůtě automaticky prodlužována. Nakonec tak živnostníci mohou zaplatit i desítky tisíc korun.

Na nekalé praktiky takových firem nedávno upozornila také Asociace malých a středních podniků (AMSP). Například společnost Telefonní seznam České republiky a Slovenska s.r.o rozesílá problematické faktury za zařazení kontaktu do speciálního internetového i listinného seznamu kontaktů mobilniseznam.com.

„Rozesílá faktury mající všechny náležitosti daňového dokladu za poskytnutí výše uvedených služeb s tím, že na této listině se na zadní části nachází nabídka k uzavření smlouvy, která je uzavřena okamžikem úhrady částky uvedené na faktuře,“ upozornila AMSP s tím, že na společnosti podala žalobu.

Češi nezvou řemeslníky a raději kutí sami. „Brouci Pytlíci,“ zoufá si asociace

Redakce Blesk Zpráv se pokusila kontaktovat společnost Firmstat, která v těchto dnech rozesílá výzvy k zapsání do soukromého Rejstříku živnosti a obchodu. Dopis dostala i už zmíněná živnostnice Lucie. Na dotazy, v čem je rejstřík unikátní, jaké nabízí výhody nebo jaké jsou závazky po zaplacení požadované částky 2400 korun, ovšem nikdo neodpověděl. Obchodní podmínky v dopise nebyly přiloženy a nejsou k dohledání ani na webu rejstříku. 

Podvodníci útočí na podnikatele v Česku: posílají jim složenky za bezcenné služby. | Archiv CNC

Firmy vyhrožují soudem

Podle Zeleného působí takových pochybných firem v Česku hodně, jejich postupy jsou ale velmi podobné. Odborník zároveň upozorňuje, že podle české legislativy jsou smlouvy uzavřené s využitím zmíněných nekalých praktik tzv. katalogových firem neplatné a v případném soudním sporu by tyto firmy pravděpodobně neobstály. Právě žalobu doporučuje v tomto ohledu také Česká obchodní inspekce (ČOI).

„Společnosti to vědí, a proto se snaží spíše podnikatele vystrašit hrozbou soudního vymáhání finanční částky. Na těch, kteří této hrozbě podlehnou, aniž by se snažili bránit, pak tyto společnosti vydělávají,“ dodal Zelený z dTestu.

Podnikatelé pod palbou kontrol: Nejvyšší hrozící pokuta je 50 000 000 korun

Bezcenné databáze ochranných známek

Podnikatelé a živnostníci se potýkají také s podvodnými a falešnými výzvami, které požadují uhrazení faktur za používání ochranné známky. Jde například o logo a název nebo za využití patentu ve výrobě. Za částky v řádech až desítek tisíc ročně nabízejí zveřejnění v bezcenných databázích. Minulý týden o tom informoval deník Právo s tím, že před těmi praktikami varuje dokonce i Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV).

„Takovéto služby nikterak nesouvisí ani s úředními rejstříky či databázemi, ani s právní ochranou poskytovanou podle příslušných předpisů. Nevyužití nabízených služeb nemá žádné právní účinky týkající se platnosti průmyslových práv,“ uvedl pro deník Vladimír Kloz z ÚPV.