8°C
Marek z Prahy nesnáší vlastní varlata: Proč si je nechám uříznout
Že většina mužů začne kroutit hlavou již po přečtení titulku, je zcela jasné. Ovšem existují i lidé, kteří se svým pohlavím nejsou zcela spokojeni. Takovým je i Marek (44) z Prahy. Ve svých šestnácti letech zjistil, že se sice cítí být mužem, ovšem vadí mu přítomnost jeho varlat.
Marek má 44 let a vystudoval elektrofakultu. Jeho pohnutky sahají již do pubertálních let. „Poprvé v šestnácti jsem si uvědomil, že jsem homosexuál a a silně submisivně založený. Tehdy jsem si uvědomil, že mi na mém těle vadí varlata,“ prozradil pro Blesk Marek a pro vysvětlenou dodává: „Před dominantními muži jsem si začal připadat s koulemi méněcenný.“
Marek se tak začal pídit po informacích s touto touhou spojených. Ani po téměř třiceti letech se však nemůže svobodně rozhodnout a podstoupit operaci, při které by lékaři varlata odstranili. „U nás to prostě možné není, ani když si to chci hradit z vlastní kapsy,“ upřesňuje Marek.
Kastrace v Americe
První zkušenost s pojmem kastrace Marek získal v Americe, kam odcestoval. „Zde jsem ve 20 letech poprvé v jednom BDSM klubu uviděl živě kastraci jednoho muže a od té doby jsem muž, který chce oficiálně tuto metodu podstoupit se všemi riziky, se vším, co přináší.“
Lidí s podobnou touhou přitom v ČR existuje hned několik. Téma je to natolik neobvyklé, že hovořit o něm spadá do kategorie tabu. „Hodně mi to pomohlo po psychické stránce a samozřejmě v tom hraje i role D/s vztahu. Chci to udělat z lásky a z věrnosti k mému partnerovi, mému Pánovi. Jelikož se v této sféře pohybuji několik let a nejsem žádný nováček, vím o mnoha párech, které chtějí to samé. A to nejen gay páry, ale i hetero páry, kdy submisivní muž touží po kastraci kvůli svojí Paní.
Lékařský zásah je zakázán
Marek poprvé oslovil lékaře v roce 1999. Tehdy byl poslán na sexuologické vyšetření. Byla mu nabídnuta léčba, kterou odmítl. „Ta léčba spočívala úplně v něčem jiném. Chtěl jsem podstoupit kastraci, a ne se bavit o příčinách a cpát do sebe hormonální pilulky.“ Další žádost přišla v roce 2006, 2015 a další bude podána i tento rok. Jde vždy o to samé – podstoupit celkovou kastraci. „Pokud zamítnou i tentokrát, budu hledat pomoc v cizině.“
Spojili jsme se i s jedním z předních českých sexuologů, ten si však nepřál být z důvodů své profesní kariéry jmenován a my to respektujeme. Zeptali jsme se, co si o této touze myslí, jak se k ní staví a co by těmto párům doporučil.
Pan S.: Žádosti o kastrace v ČR jsou vždy prozkoumávány nejen sexuology, ale i psychology a velkým lékařským konziliem. Jednoduše u nás neexistuje možnost přijít, vyplnit si žádost a za týden ležet na sále a nechat se kastrovat, ať už se jedná o muže či ženy. V ČR máme několik možností kastrací. Terapeutické se používají u mužů při rakovině varlat nebo prostaty, u žen při rakovině vaječníků, dělohy a prsu.
Léčebné kastrace, jejichž cílem je pokles testosteronu kvůli nutnosti poklesu sexuální aktivity, jsou počtem minimální a pouze na žádost pacienta z důvodů sexuální deviace. Tedy jsou možné pouze u pedofilů či sexuálně agresivních delikventů. V dalším případě to jsou kastrace u transsexuálů a intersexuálů při změně pohlaví. Ovšem ani do jedné kategorie tento zmiňovaný případ nepatří. Jako sexuolog chápu touhu pana Marka, ale během své praxe jsem se setkal jen s málo případy, tedy se nemohu vyjádřit k jeho touze podrobněji. Co bych doporučil, je otevřít toto téma veřejně a nadále vytrvat.
Poslední šance za velkou louží
„Netrpím ani pedofilií, nejsem sexuální deviant a nechci podstoupit ani přeměnu. Jsem muž, gay, submisivní a jednoduše u nás neexistuje možnost nechat si pohlavní orgány odstranit jinak než někde doma, neprofesionálně a s obrovským rizikem. Poslední šanci tak vidím v mém vycestování do Ameriky, kde jsou tyto zákroky povoleny. Je to vůbec poprvé, kdy jsem se o tom všem rozmluvil a to možná z toho důvodu, že existují i další lidé jako já, kteří v tento zákrok doufají, a možná se tak otevře debata, která povede k tomu, aby se tímto problémem začal někdo zabývat.“
Témata:
Související
