Bez dalších finančních prostředků by knihovny zřejmě zanikly. „Bez pomoci radnice bychom fungovat nemohli, a děkujeme za ni, je pro nás doslova životně důležitá,“ potvrzuje knihovník pobočky Ostrovského, Jakub Rychtar. „Možná to bude znít neuvěřitelně, ale děti u nás tráví čas po škole. Vlastně jsme něco jako školní družina. Děti zde čtou nebo hrají deskovky. Rodiče nás osobně znají, jsou rádi, že je o jejich ratolesti postaráno, navíc smysluplně,“ pochvaluje si Rychtar běžný režim knihovny.

Dodává, že i starší občané kvitují komorní prostředí - lépe se zde orientují, mohou se spolehnout na pomoc personálu. Stejný názor zastává knihovník Tadeáš Beyer, který má na starosti pobočku v Musílkově ulici, zvanou Cibulka. „Jsme zaměřeni převážně na dětské čtenáře. Pro dospělé máme jen omezený výběr, ale starší klienti si k nám rádi chodí pro objednané knihy. Je to využívaný a oblíbený servis,“ uzavírá Beyer, podle nějž lidé návštěvu knihovny spojují s procházkou.

Knihy ve 21. století?

A co děti nejvíce z fondu knihoven láká? Nejmenší čtenáře leporela, větší nejčastěji sáhnou po komiksech a oblibě se těší žánry sci-fi a fantasy. Knihovny rovněž nabízejí audioknihy a hudební CD nosiče. Velmi oblíbená je možnost zapůjčení deskových her. Pro deskovky rodinného typu jako je např. Česko nebo Aktivity chodí podle zkušeností personálu tatínkové. Klienti jsou ukáznění hráči – hry se do oběhu vrací nepoškozené. „I to je projev faktu, že jsme v zásadě rodinná komunita,“ míní Jakub Rychtar.

„Erasmus Rotterdamský pravil, že doma je tam, kde má knihovnu. Pokud budeme moci budovat dobrý vztah občanů k jejich domovu i prostřednictvím zachování knihoven, budeme tak činit rádi i v budoucnosti. Zrušení poboček by bylo negativním zásahem do kulturního života,“ zopakoval Herold na závěr.