Pasta Oner bydlí ve svém pronajatém bytě na Letné čtyři roky, přestěhoval se sem za většinou svých přátel. Ve dvoupokojovém bytě o velkorysé rozloze 117 m² je na první pohled zřejmé, že tu žije výtvarník. Pasta Oner, vlastním jménem Zdeněk Řanda, je jedním z průkopníků graffiti a streetartu v Česku. Od doby, kdy pomaloval první zeď, uplynulo už dvacet let.
Dnes se s jeho dílem můžete setkat nejenom v soukromých sbírkách, ale i v prestižních galeriích. Pokud někteří z vás tápou, jestli někdy Pastovu tvorbu viděli, vzpomeňte si na netradiční pojetí metra na Andělu, kde umělec vytvořil pestrobarevný mural art, neboli formu současného městského umění.
Pánské bydlení tohoto umělce je zařízeno tak, aby inspirovalo a vzbuzovalo reakce. A o to jde Pastovi i v jeho práci. Jeho díla jsou reflexí na aktuální společnost. Ve svých obrazech ironizuje nablýskaný svět bohatství, luxusních značek, reklamních retuší, povrchních citů, alkoholu či sexu.
Pasta se snaží tuto přetvářku shodit způsobem sobě vlastním a zároveň ukázat, co se ve skutečnosti skrývá pod povrchem sdělení, která jsou nám prezentována.
„Z každé výstavy si nechávám pro sebe jeden nebo maximálně dva kousky. Mám radost, že tak osmdesát procent mých věcí mi mizí pod rukama. Naštěstí se mi na skladě nic nehromadí. A jsem za to rád. Takový úspěch by těšil každého umělce.
Problém je v tom, že to jen málokdo veřejně přizná,“ říká Pasta. Většinu jeho produkce tvoří pop-artové akrylové malby. Občas sice přijme i vytvoření mural artu, jako tomu bylo u metra na Andělu, ale i v tomto případě je pro něj na prvním místě absolutní umělecká svoboda. Vlastní obrazy Pasta často v bytě střídá. Mezi stálé exponáty patří svítící neonové instalace z Expa v Šanghaji, které jsou i jeho citovou záležitostí.
Překvapivě ale v Pastově bydlení nenajdete žádnou zeď s graffiti nebo mural artem. „Vlastně jsem ani nikdy v žádném svém bytě graffiti na stěnách neměl. Jediné výsledky mé tvorby na zdi byly mé výtvory voskovkami, když mi byly asi tři,“ směje se Pasta. Evidentně to byl osud.
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Nové Proměny Bydlení.