Léky na ředění krve hrozí krvácením i do mozku. Sylva málem přišla o nohu

Podle odborného průzkumu se více než 90 procent respondentů domnívá, že je zapotřebí, aby existovala léčba, u které by bylo možné okamžitě zastavit protisrážlivou léčbu. Lékař Jindřich Špinar má za to, že strach je  opravdu na místě. Ačkoli už existují léky, které jsou výrazně šetrnější.

Neurolog z Brna vymyslel rychlejší odhalení mrtvice: »Pepka klepne« ročně 42 tisíc Čechů!

„Pacienti mají obavy naprosto oprávněně. To, že zabráníme cévní mozkové příhodě, je hezké, ale pacient to nijak nepociťuje. Řekneme mu, že ho ochráníme před mrtvičkou, ale on se necítí lépe. Navíc hrozí občas právě krvácení. Pacient tedy vnímá spíš nežádoucí účinky než ty žádoucí,“ popsal pro Blesk Zprávy brněnský lékař Špinar. Podle odborníka hrozí krvácení do žaludku (vředy), ale také krvácení do mozku, které může být fatální.

Dozvídají se pacienti o vedlejších účincích léků? Podívejte se na statistiku | Andrej Bosanec

Ředění krve preventivně? Jen výjimečně

Léky na ředění krve obvykle nejsou nasazované preventivně, jak si někdy laická veřejnost myslí. Jediný případ, kdy působí jako prevence, je u fibrilace síní, aby  nedošlo k následnému sražení krve a cévní mozkové příhodě. „Potom jsou ale další nemoci, jako je hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie, a tam se nasazují právě jako léčba onemocnění,“ vysvětlil Špinar.

O léčbě ví své Sylvie. V prvním ročníku na gymnáziu jela na lyžařský výcvik. Na svahu ji však srazil velkou rychlostí jiný lyžař. „Bylo to hrozné, přijela pro mne horská služba, koleno mi dali do škrabáku a ještě ten den jsem jela do Prahy,“ zavzpomínala pro Blesk Zprávy.

Téma Horké linky Blesku: Civilizační choroby! Obezita, infarkt, cukrovka, migrény

O pár měsíců později se u ní ale dostavila trombóza. „V koleni jsem tenkrát měla zpřetrhané vazy. Po nějaké době jsem šla na kontrolu, při které zjistili, že mám trombózu. Málem jsem přišla o nohu,“ uvedla dále mladá žena. Léky proti srážení krve prý brala nejméně rok. S krvácením do břicha problém neměla. Ovšem poznala prý i u obyčejného říznutí při krájení cibule, že jí krev teče víc než normálně.

Nové léky s lepšími vlastnostmi

Jan (75) bral Warfarin na ředění krve, ale nebylo to jen tak. „Každé ráno jsem si musel do břicha píchat injekci. Chodil jsem na pravidelné kontroly a po nějaké době mi vyměnili injekce za tabletky,“ popsal svoje zkušenosti muž, který potřeboval léky na ředění krve kvůli křečovým žilám a dalším komplikacím, při nichž hrozilo ucpání cév.

V současnosti se ale objevily nové léky, které by obavy pacientů mohly značně zmírnit. Jsou totiž šetrnější a navíc u nich není tak velké riziko krvácení.

„Od padesátých let jsme užívali Warfarin a byl jako jediný lék. Teď se objevily nové lékové skupiny. Ty jsou podle dosavadních zkušeností účinnější a bezpečnější,“ vysvětlil lékař.

Mrtvice: Zákeřný zabiják. „Nemohl jsem se hýbat, myslel jsem, že už jen umřu,“ řekl Jiří

V Česku přípravky bere 220 tisíc lidí

Nové léky podle Špinara fungují jinak. Warfarin blokoval až úplný konec procesu srážení. Kdežto nové léky blokují samotný začátek, proto jsou účinnější. Fungování má další dvě zásadní vlastnosti. „Když lidé brali Warfarin, tak museli každý měsíc chodit na kontroly účinnosti. Účinnost Warfarinu velmi kolísá. Nové léky už kontroly nepotřebují. Podle velkých klinických studií také méně vyvolávají krvácení,“ dodal lékař.

V České republice užívá léky na ředění krve na 220 tisíc lidí. 53 procent lidí obtěžuje to, že si musejí denně vzít pilulku, 30 procent v průzkumu uvedlo, že se obává rizika krvácení, osm procent pacientů má pocit, že trpí snížením výkonu nebo že užíváním léku se snížila jejich aktivita. 93 procent respondentů by uvítalo způsob, kterým by se v případě nutnosti dala protisrážlivá schopnost okamžitě vypnout.