Firmy nadělily Čechům obří vánoční odměny. Proč se na vás nedostalo?

Loni rostly platy, a to i ty třinácté. Statistika webu Platy.cz říká, že měli Češi druhé nejvyšší „vánoční odměny“ ze všech států střední a východní Evropy. První místo si uzmula Litva. Zdejší zaměstnanci si na konci roku přilepšili průměrně o 866 eur (22 516 korun), v Česku to bylo asi 826 eur (21 476 korun). Naopak poslední místo zaujalo Chorvatsko se 439 eury (11 414 korun).

Štědrost potvrzuje i šetření Hospodářské komory. Podle té loni třinácté platy plánovalo vyplatit 47 procent společností. U podniků nad 250 zaměstnanců to bylo dokonce 71 procent.

Odměny jen pro někoho?

Podle agentury Profesia ale není všechno tak růžové. Výše bonusů možná vzrostla, ne každý jej ale dostane. Čtyřicet čtyři procent respondentů v anketě na webu uvedlo, že jejich firma žádné bonusy spojené s koncem roku nevyplácí. V jedenácti procentech případů zaměstnanci žádné peníze nedostali, přestože je v předcházejícím roce měli. 23 procent respondentů potom „zůstalo na svém“, dostali tedy stejnou odměnu jako v roce 2016. Polepšilo si 14 procent lidí a osm procent zaměstnanců dostalo tento bonus nově.

Končíte v práci? 3 důležité rady, které byste měli vědět o výpovědní lhůtě

„Vyhodnocována je základní mzda, bonusy, včetně 13. platů. Dále finanční i nefinanční benefity,“ okomentoval Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

„I v letošním roce předpokládáme růst mezd i bonusů. Firmy se však začínají více orientovat na rozdělení bonusové složky mzdy v průběhu celého roku, aby byly závislé na hospodářských výsledcích a působily více motivačně. Pokud jde o přilákání nových zaměstnanců, zde se sází spíše na přímý efekt náborových příspěvků,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy Novák s tím, že se lidé můžou těšit i na další bonusy v podobě čtvrtletních prémií, které jsou ale obvykle vypláceny spíše za výkon, než že by se jednalo o standard.

Lanaření pracovníků

Češi už nechtějí přecházet nemoci, volají po „sick days“. Firmy jejich přání ignorují

Někteří zaměstnanci, které Blesk Zprávy náhodně oslovily, jsou ale trochu skeptičtější. 

„Třináctý plat jsem v životě neviděl,“ povzdechl si například Jan M. (33) z Prahy. „My jsme loni třináctý plat dostávali, letos ale nic nepřišlo, firma je prý v krizi,“ dodala Markéta L. Naopak Zdenka A. (40) si konec roku pochvaluje: „Třináctý plat dostáváme pravidelně. Reálně je to asi polovina opravdové výplaty, jsem s tím spokojená, na Vánoce se peníze navíc hodí.“

Hospodářská komora informace z průzkumu prozatím potvrdit nemůže. Provádí šetření, jehož výsledek bude známý asi do měsíce. Prozrazuje však, čím vším se zaměstnavatelé snaží lidi „lanařit“. A počítá do toho i třináctý plat.

„Aby si zaměstnance firmy udržely nebo v lepším případě získaly nové, rozšiřují také nabídku zaměstnaneckých benefitů. Většinou přidávají několik placených dní dovolené, jeden až tři dny sick days, častěji se ale začal objevovat náborový příspěvek a příspěvek na dojíždění do práce,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro a dodal: „Z našich šetření vyplývá, že v některých firmách zavedli jako benefit také různé výkonnostní odměny či podíl ze zisku. Firmy se čím dál více nad poskytovanými benefity zamýšlejí tak, aby byly jakýmsi nadstandardem dnes běžných zaměstnaneckých benefitů. Považují to za svou konkurenční výhodu.“

„Jste málo postižený,“ stopl úřad peníze Antonínovi. Nemá ruku, prsty a trpí artrózou

Co dále říká Hospodářská komora ČR

• Podle dat Hospodářské komory vloni zvýšilo mzdy svým zaměstnancům celých 82 % zaměstnavatelů, zaměstnanci navíc dostali ještě 13. platy a další benefity. Zaměstnanci si polepšili na mzdách v průměru o 7,4 % více než předloni. Většina firem bude zvyšovat mzdy i v roce 2018, mzdy podle prognózy Hospodářské komory vzrostou o dalších 8,6 %.

• Ani tak vysoký růst mezd stávajících zaměstnanců ale podle Hospodářské komory nevyřeší problém, kterým je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Podnikatelé to označují za největší překážku rozvoje podnikání i pro rok 2018. V současnosti je přitom neobsazeno více než 200 tisíc pracovních pozic.

• Pokud chceme, aby česká ekonomika rostla v příštích letech, jsou nutná zásadní dlouhodobá systémová opatření. Tedy reforma vzdělávání, mobilizace „neaktivních“ skupin obyvatelstva – například žen pečujících o děti nebo o staré rodiče. Operativní řešení, nikoliv ale dlouhodobé, spočívá v odstraňování bariér při náboru zahraničních pracovníků.