7°C
Mirandin otec byl kovář a maminka řemeslnice. Bydleli v malé vesnici na Slovensku. Jednou večer někdo zaklepal na dveře. „Cikáni si na dveře neklepou. Přišli si pro ně. Miranda a její sestra vyskočily z okna ven a ukryly se v seníku, ale sousedi je prozradili,“ vypráví autor expozice světově proslulý spisovatel a umělec Veijo Baltzar.
„Když Mirandu nacisté odvezli do koncentračního tábora, bylo jí pouhých 14 let,“ prozrazuje Kristina Kohoutová z Muzea romské kultury. Miranda ale válku přežila, i vyhlazovací tábor Osvětim, její rodiče bohužel nikoliv.
„Po návratu z lágru se Miranda usadila v Praze. O mnoho let později zjistila, že i její mladší sestra žije, na rodném Slovensku,“ prozrazuje Baltzar, který se s Mirandou setkal v Praze před šesti lety. Miranda loni zemřela ve věku 89 let. Právě ona jej inspirovala k vytvoření této výstavy.
Výstava o romském holokaustu Markéta Malá
Expozice nevypráví jen příběh jedné slovenské romské dívky, ale nenásilnou formou referuje o krutém osudu Romů za druhé světové války. „Konkrétní osud je zajímavější než suchá fakta. Podobné tomu bylo u Anny Frankové a jejího deníku,“ myslí si ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Podle Baltzara je zásadní, aby i běžní lidé porozuměli situaci Romů za druhé světové války. „Jedná se o klíčovou záležitost pro současnou Evropu, ale stále se o tom příliš nemluví. Holocaust Židů je mnohem více diskutovaným tématem,“ tvrdí umělec, který na toto téma napsal už několik knih.
Podobný názor má i Horváthová. „Holokaust Romů je u nás stále neznámý. Dokonce je v současné době toto téma vnímáno ještě citlivěji i kvůli problematice migrace,“ myslí si ředitelka Muzea romské kultury, které výstavu spoluorganizovalo.
Expozice byla nejdříve vystavena ve Finsku. V rámci mezinárodního putovního projektu je od roku 2016 postupně představována v dalších dvaceti evropských zemích. Lze ji zhlédnout do 25. února 2018 v sídle veřejné ochránkyně práv na Údolní 39 v Brně.
