Zfušovaná rekonstrukce historického skvostu? Za vším hledejte peníze, vzkazují odborníci

Podle odborníků je nezbytné, aby došlo k preciznímu zateplení historické fasády. Což je nákladnější a důsledný postup, který ne každá firma umí. Zatímco oplácat panelový dům tepelnou izolací umí kdekdo, tak udělat kvalitní tepelnou izolaci historických budov vyžaduje již zkušenosti, um a preciznost.  Na stranu druhou se tím může zachránit cenný architektonický prvek, který bude dobrou vizitkou majitele a hlavně okrasou pro další pokolení.

Ostatně o tom, co se dá zkazit, svědčí právě nešťastný postup z Kamenných Žehrovic, kde historie ustoupila rádoby líbivé moderní architektuře. Zateplení je pro historickou budovu stejně důležité, jako pro budovy moderní. Zamezí vzniku kondenzací, potažmo plísním v interiéru a prodlouží životnost budovy. V rámci zateplení se mohou obnovit i původní architektonické prvky, které se dochovaly pouze na fotografiích.

Raději to zfušují, než by zaplatili

Za nepovedeným zateplením je obvykle tlak na nejnižší cenu a selhání lidského faktoru. Chyba se ale může vyskytnout už v samotném zadání zakázky.

„Problém začíná s projektovou dokumentací zpracovanou s ohledem na minimální finanční náročnost. Navíc často osobou, která s podobným typem realizací nemá žádnou zkušenost a tudíž ani neví, jaké jsou možnosti. Zakázku pak v Česku klidně vyhraje stavební firma, která dělá silnice nebo chodníky, ale byla nejlevnější,“ vysvětlil Michal Hrubín, majitel společnosti AVS Panelservis, která se zaměřuje na komplexní rekonstrukce. U zateplení historických budov může prý dojít třeba k tomu, že stavební firma otluče reliéfy a podobně, což je nepřípustné.

Konkrétní viník se po provedení nekvalitní práce hledá jen těžko. Všichni zúčastnění si rádi přehazují zodpovědnost z jednoho na druhého. Jako častý argument používají třeba tvrzení, že na obnovu historických prvků nelze čerpat dotace. Na takovou rekonstrukci sice nelze žádat v programu „Zelená úsporám“, ale, jak tvrdí odborníci, existují jiné možnosti. Například speciální dotační programy ministerstva kultury, ministerstva pro místní rozvoj, případně samosprávami obcí. K jejich vypisování ale dochází nárazově, nebo jsou určené pouze pro určitou skupinu budov.

Kde se to povedlo?

Esteticky povedených zateplení fasád historických budov je v Česku zatím málo, nebo se o nich moc nemluví, ale existují. „Museli jsme se vyrovnat s požadavky hasičů na vysokou požární bezpečnost a současně respektovat záměr investora obnovit původní secesní vzhled domu. Zajímavé na tomto domě je právě spojení nehořlavé minerální vaty, štukové výzdoby z lehčeného betonu a keramických dekoračních prvků,“ komentuje adaptaci bývalé mateřské školy v Žirovnici na Komunitní dům seniorů Milan Drbálek ze společnosti D+Architekti, která projekt zpracovala. Zadavatelem bylo Město Žirovnice.

Druhým příkladem povedeného zateplení fasády je budova Domu dětí a mládeže v Českém Krumlově, za kterým stojí spolek CBArchitektura.

„Jde o pilotní projekt, který ve spolupráci s orgány památkové péče ověřuje možnosti snížení energetické náročnosti historických staveb. Tohle je jeden z možných přístupů, který můžete ukázat komukoliv, kdo říká, že to nejde (viz. Kamenné Žehrovice - pozn. red.),“ okomentoval fotografii před a po zateplení budovy zástupce spolku CBArchitektura na Facebooku.

Škola v Kamenných Žehrovicích před a po rekonstrukci. | Blesk - Michal Protivanský a reprofoto Facebook ZŠ Kamenné Žehrovice