Když nám nezvýšíte platy, zavřeme školy: Učitelé hrozí vládě stávkou
Školským odborům definitivně dochází trpělivost. Pokud se vláda neshodne na zvýšení platů učitelů do poloviny září, začnou odboráři organizovat stávku zřejmě na začátek října. Jejich předseda zároveň varuje, že z jejich strany nepůjde o „varovný výstřel“, který ve skutečnosti nezasáhne do výuky. Vysoké školy se stávkovou pohotovostí zatím vyčkávají. Podle rektorů je ale pravděpodobné, že pokud se jednání s vládou nepohnou správným směrem, začne se na stávku připravovat i akademická obec.
„Doufám, že nikdo v rámci předvolebního boje nechce, aby téma našich platů došlo do fáze, kdy opravdu budeme muset přerušit práci,“ odpověděl na dotaz Blesk.cz předseda Školských odborů František Dobšík. S tím, že doufá, že ke stávce nakonec přeci jen nedojde.
„Strany nám v programech slibují až 150 procent průměrného platu do čtyř let. Pokud ale nezačnou s navyšováním hned, tak tyto sliby stojí na vratkých nohou,“ dodal odborář. Pro Dobšíka je proto nepochopitelné, proč se politici na zvyšování stále nedokázali dohodnout.
Odbory: Nečekejte výstražnou stávku
Zároveň však upozorňuje politiky, že odbory už nejsou psem, který štěká, ale nekouše. „Neplánujeme žádnou výstražnou stávku, na problémy už poukazujeme dlouho. Šlo by opravdu o přerušení práce,“ upozorňuje František Dobšík politiky na to, že učitelům už skutečně došla trpělivost.
Pro zastavení stávky by ale nemuselo zvýšení platu učitelů na základních a středních školách stačit. „Připomínám, že nejde pouze o zvýšení platů učitelů v regionálním školství, ale i o navýšení financí pro vysoké školy,“ řekl k tomu Blesk.cz Dobšík.
S vysokými školami chce koordinovat i další postup při případné stávce. Ta ale částečně záleží i na tom, zda vysokoškolské odbory stávkovou pohotovost vyhlásí. „My zatím podporujeme protestní akci České rektorské konference,“ říká k tomu jejich předseda Petr Baierl a dodává, „O vyhlášení stávkové pohotovosti bude jednat náš výbor 19. září.“
Rektoři zatím stejně jako Školské odbory doufají, že na stávku nedojde. „Osobně zůstávám optimistou a věřím, že se nám podaří nalézt společnou shodu,“ řekl Blesk.cz předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima.
Vysoké školy se stávkou vyčkávají
Vysoké školy zatím plánují mírnější formu protestu. Týden od 2. do 6. října proto ČKR vyhlásila „Týdnem pro vzdělanost“, během kterého chtějí formou protestu znovu upozornit na situaci v českém vysokém školství.
Vše by mělo začít při slavnostním zahájení akademického roku na Technické univerzitě v Liberci, kdy by mělo znovu dojít k jednání o stavu financování vysokých škol. Zbytek týdne by pak měly vyplnit viditelnější akce.
„Ve středu 4. října, den před světovým dnem učitelů, by se měl uskutečnit protestní průvod v Praze z Národní třídy k Úřadu vlády,“ uvedl Zima největší akci, kterou akademici plánují.
Ve zbytku týdne by potom akademici chtěli diskutovat s veřejností o problémech, kterými jejich sektor trpí. „Rozsah a razance akcí ale bude záviset na tom, jakou podobu nakonec vláda dá rozpočtu na rok 2018,“ upozorňuje ale Zima na to, že i vysokoškolský protest může přerůst do stávky.
Rektor: Postoj akademiků se může změnit na konci září
„Myslím si, že pokud o penězích pro učitele a vysoké školy nebude jasno do 18. září, tak Vysokoškolský odborový svaz také vyhlásí stávkovou pohotovost,“ upozorňuje rektor na to, že i vysokoškolští učitelé mohou být připraveni začít stávkovat.
Studenti se ale podle Zimy nemusí bát komplikací se školním rokem. Stávka by podle něj představovala především možnost pro další debaty mezi pedagogy, studenty i veřejností. „Studenti navíc stojí na naší straně a my s nimi budeme probírat i případné další kroky,“ uzavřel profesor Zima pro Blesk.cz.
Učitel: Situace akademiků je složitá
Chápavě o opatrném přístupu akademické obce mluví i Pavel Himl, vyučující z Univerzity Karlovy, který byl prvním, který na veřejném shromáždění žádal stávku všech pedagogů.
„Vysoké školy jsou veřejnoprávní, nikoliv státní, proto je partnerem odborů přísně vzato jejich vedení, nikoliv vláda. Těžko ale tlačit rektory ke zlepšení pracovních podmínek akademiků, když státní příspěvek léta stagnuje,“ vysvětluje Himl složité postavení vysokoškolských odborů pro Blesk.cz.
Vysokoškolští učitelé se také podle Himla organizování odborů dlouho bránili. „Mnoho akademiků dlouho vnímaly odbory jako zbytečnou či překonanou záležitost a místo toho radši své nízké tarifní platy dofinancovávali z grantů nebo druhých úvazků,“ vysvětluje akademik.
„Osobně souhlasím s rektory, že pokud vláda nedá do vysokého školství slíbených 4,5 miliardy, měl být říjnový týden neklidu přejít ve stávku,“ řekl Himl k postupu zástupců vysokých škol. Podle něj by vysoké školy v případě, že by nedostaly požadované finance, měly přerušit výuku.
Práce učitelů je víc než 20 hodin před tabulí
Zároveň vystoupil proti hlasům proti stávce. Zejména v diskuzích na sociálních sítí se totiž objevují vyjádření, že akademici si nemají na co stěžovat, protože pracují pouze 20 hodin týdně a navíc mají stejně jako studenti tři měsíce prázdnin.
„Podstata vysokoškolské výuky spočívá - na rozdíl třeba od školy střední - v tom, že vyučující prezentuje to, co právě sám zkoumá, nechává studenty takříkajíc nahlédnout do své kuchyně, jak se dělá věda,“ vysvětluje Himl fakt, že výuka na vysokých školách jde ruku v ruce s výzkumem.
„Vedle toho ale akademici provádějí také výzkum, píší knihy a články, opravují studentské práce,“ dodává akademik další naplň práce, kterou vykonává on i jeho kolegové.
Vláda vyšší platy podporuje, ale váhá
Učitelé se na neutěšený stav svých platů snažili upozornit už první zářijový den. František Dobšík tehdy oznámil, že může kdykoli vyhlásit stávkovou pohotovost. Během protestního shromáždění se ale pro zvýšení vyslovili představitelé všech vládních stran, včetně ministra financí Ivana Pilného (ANO), který se ale také snažil vysvětlit, proč zvýšení není možné.
„Je problém s přidáváním začít od listopadu, protože požadavky na letošní rozpočet se zvyšují každým týdnem,“ řekl tehdy Pilný učitelům. Za zvýšení jejich platů se ale na akci z prvního září postavil Lubomír Zaorálek z ČSSD i Jiří Mihola z KDU-ČSL, oba tehdy zastupovali předsedy svých stran.
Ani přes podporu ze všech stran se ale vláda 4. září nedohodla na zvyšování učitelských platů, což vedlo k vyhlášení stávkové pohotovosti Školské odbory a následně i dalších 13 odborových svazů.
Tak, ako aj u nas na Slovensku, ucitelia pozaduju vyssie platy..........ale zaco??? Rano pridu do prace na 8.00, ale uz o 13.00 su doma. Potom pridu, jarne prazdniny,letne 2.mes.prazdniny,zimne prazdniny, potom pridu chripkove prazdniny.....atd. Ved ti maju tolko volna a vseko zaplatene.....nic by som im nedala!!!!! Prijat novych ucitelov a tych strajkujucich komu sa nepaci prepustit, nech ide pracovat.....ako ostatni - tazko...Ved kazdy potrebuje peniaze, ale niektori na rozdiel od ucitelov ma zodrane dlane, lakte......Tato poziadavka od nich je obycajne svinstvo!!!!!