9°C
„Trochu nás mrzí, že si k hnízdění vybrali rakouskou stranu, ale výběr lokality na populaci sokolů v Podyjí nemá žádný vliv,“ uvedla ornitoložka Vlasta Škorpíková.
Ke skále nevede žádná turistická trasa a v blízkosti není ani žádné lidské obydlí. Česká strana je podle ornitoložky turisticky zatíženější a skály leží v blízkosti obydlených míst. „Pro dva až tři hnízdící páry by ale místo v Podyjí bylo,“ podotkla Škorpíková.
Poslední doložené hnízdění sokola v Podyjí se datuje do roku 1967, kdy jeden pár osídlil zříceninu Nového Hrádku. „Po zhroucení celoevropské populace sokolů je zde až do devadesátých let dvacátého století ale nikdo neviděl,“ upozornil na webu národního parku zoolog Zdeněk Mačát.
V polovině 90. let odborníci v Podyjí dokonce vypustili pět jedinců z umělého chovu. Ti ale nezahnízdili a jejich osud není znám. „Stupňování výskytu sokolů nad Podyjím jsme znovu začali pozorovat po roce 2004. Dokonce i s pokusy zahnízdit. Až do letošního roku však žádný z nich nebyl prokazatelně úspěšný,“ zdůraznil Mačát.
Sokoli se na jihu Moravy aktuálně uhnízdili i v jiných lokalitách. Dva páry vyvedly mladé v Moravském krasu u Býčí skály, jeden pár hnízdil i na skále u hranic s Vysočinou. Sokol stěhovavý je vzácný a ohrožený druh dravého ptáka, který před několika desetiletími téměř vyhynul v celé Evropě. Mezi lidmi je známý pro svůj rychlý let a charakteristické elegantní zbarvení.
VIDEO: Kvůli ochraně čerstvě usídlených sokolů stěhovavých bránily letos na jaře pásky v přístupu k jeskyni Býčí skála v Moravském krasu.
Kvůli ochraně čerstvě usídlených sokolů stěhovavých bránily letos na jaře pásky v přístupu k jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Zdeněk Matyáš
