7°C
Martin (39) žil 5 let na ulici. Teď jeho hudbu poslouchá i Karel Gott
Martin Betuš (39) moc dobře ví, co to je ulice. Žil na ní pět let. Dodnes to označuje za vůbec největší dobrodružství, které ho potkalo. Zažil ale poměrně drsné věci. Viděl staršího bratra prodávat mladšího, drogy nebo krádeže. Postupem času se ale dostal ze dna zpátky do běžného života, kde znovu funguje už 15 let.
Martin se do Prahy dostal krátce před Vánoci roku 1999, přijel vlakem do města, které v té době obdivoval. „Tenkrát mi bylo 21 let, ale mentálně jsem byl o hodně mladší. Chtěl jsem utéct do města, kterému jsem celý život fandil, do Prahy. Města hip hopu, graffiti, historie, Rychlých šípů a tak dále,“ popsal Martin.
Našel práci brigádníka v kuchyni a později i místo na ubytovně. O práci ale záhy přišel. Vrátila se totiž Ukrajinka, kterou na dva týdny zastoupil. Brzo tak musel opustit i ubytovnu. Nikdy ale nechtěl klesnout úplně na dno. Prodával tedy alespoň Nový prostor.
VIDEO: Parta kluků unikátně zbavuje Prahu bezdomovců
„Prodával jsem Nový prostor, nejdřív na Muzeu a pak na stanici Želivského. Krizi ulice jsem nějakým způsobem skoro bezúhonně ustál, opravdová ulice je fakt peklo. V tom mezidobí jsem zažil neuvěřitelné věci, třeba když starší brácha (18) pase svého mladšího bratra (16), Hlavní nádraží, komunitu prostituce, zlodějství, bez diskuze tohle všechno bylo moje nejsilnější dobrodružství,“ svěřil se Martin.
Lidé ulice se nevyhnou alkoholu ani drogám. Nevyhnul se tomu ani Martin, i když tvrdí, že jeho příběh není o drogách ani alkoholu.
Drogy a alkohol určují příčku na pomyslném žebříčku
„Drogy a alkohol jsou metla ulice, to je na tom to nejnebezpečnější, sjetý ‚pikař‘ někoho zabije a ani to neví. Devadesát sedm procent bezdomovců za mé ‚éry‘ byli alkoholici. Dnes, co vím od Nového prostoru, jsou jejich klienti spíš ekonomičtí bezdomovci. Drogy a alkohol jsou součást ulice, hierarchie. Lidé kvůli nim mají ‚práci‘ a jsou výš na pomyslném řebříčku. Dobře se mají ti, kteří vaří pervitin nebo donáší policistům. Samozřejmě jsou ale i takoví bezdomovci, kterým stačí krabice vína a squat,“ popsal Martin drsné prostředí ulice.
Postupem času, díky přátelům, kteří mu věřili, ale hlavně díky tomu, že opravdu chtěl, se ze života na ulici dostal zpátky do běžného života. Dneska znovu pracuje v kuchyni a má firemní podnájem. K tomu skládá hudbu, kterou má rád. „Návrat jsem uskutečnil díky vlastnímu odhodlání, pár blízkým a Novému prostoru. Kamarád mi našel práci u známého v soukromém sektoru, později jsem přešel do státního sektoru, kde jsem dodnes,“ vysvětlil Martin.
Vedle práce se věnuje i svému největšímu koníčku, hudbě. „Teď víceméně dokončuji desku, většinu skladeb už mám na YouTube, skladby s videoklipy totiž vydávám průběžně. Hudbě se věnuji přibližně od roku 1997,“ dodal Martin, který před nedávnem napsal „List pro Karla“.
Ta ještě světlo světa nespatřila. Patří totiž Martinovu (v hudební branži Lionell mc, pozn. red.) největšímu idolu – Karlu Gottovi. Předal mu ji při autogramiádě na Gottově výstavě, kde by měl i Martin zanedlouho vystoupit s kapelou K.G.R. Morava. Ten si ji později doma poslechl a Martin pak dostal z Gottovy kanceláře e-mail s tím, že se písnička líbila a už prý čekají na klip.
Jak se člověk dostane na ulici?
Lidé, kteří končí na ulici, se často uchýlí k požívání alkoholu a drog. Je to jejich „jediný společník“, často mají totiž zpřetrhané veškeré rodinné vztahy.
Proč lidé končí na ulici? Často za to může rozpad rodiny nebo psychologická a psychiatrická onemocnění. „V roce 2015 jsme dělali větší výzkum mezi klienty azylových domů (zhruba na 550 lidech, pozn. red.). Podle toho je nejčastější příčina, proč se člověk dostane na ulici, rozpad rodiny,“ uvedl pro Blesk.cz František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
„Samozřejmě v 90. letech to byli lidé, kteří přišli o práci a neuměli si ji v nějakém horizontu najít. Prokazuje se, že 92 až 95 procent lidí, kteří jsou na ulici, mají významně nebo úplně zpřetrhané veškeré rodinné vztahy. Tito lidé jsou buď single, rozvedení či ovdovělí. Málokdo z nich má větší vazbu na partnera nebo na rodinu, i tu vzdálenější,“ pokračoval Krupa.
Další příčinou jsou podle Krupy psychická a psychiatrická (nediagnostikovaná) onemocnění.
