9°C
Pozor, Brusel chystá změny u alkoholu. Co nás čeká na etiketách?
Víte, kolik můžete přibrat po vínu a kolik po vodce anebo whisky? Evropská komise chce po výrobcích alkoholických nápojů, aby podobné údaje zveřejňovali na etiketách. Nutriční hodnoty mají být na lahvích umístěné zatím dobrovolně. Pokud se to nepodaří, přijde klasické bruselské nařízení.
Na potravinách už podobný seznam výživových údajů musí být od prosince loňského roku. Na etiketě musí být energetická hodnota a množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Jak ale upozorňuje Evropská komise ve své zprávě, na alkoholické nápoje se uvedená ustanovení nevztahují.
„Evropští spotřebitelé tedy mají omezený přístup k výživovým údajům a seznamu složek, přičemž výjimkou jsou složky, které mohou vyvolat alergenní účinky,“ píše ve své zprávě o povinném uvádění seznamu složek a výživových údajů na etiketách alkoholických nápojů Evropská komise (EK). Zpráva je přitom určená europoslancům a Radě.
Ve svém materiálu EK dává alkoholovému průmyslu na vlastní variantu značení jeden rok. „Zpráva je posledním varováním a výzvou v duchu ‚udělejte to sami‘, neboť je po tom poptávka evropských konzumentů, nebo to uděláme za vás,“ řekla k chystané novince europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, podle níž má Evropská komise už dvouleté zpoždění. „Z mého pohledu již měly alkoholové nápoje detailní informace o všech ingrediencích, látkách i nutričních hodnotách dávno obsahovat,“ dodala Konečná.
Energetický mor
V praxi to dnes vypadá tak, že lahev mléka nebo limonády musí všechny zmiňované údaje na sobě už mít, jinak odporuje pravidlům – alkoholické nápoje ale mají výjimky. Další český europoslanec Jiří Pospíšil (STAN a TOP 09) doufá, že postačí samoregulace a nebude třeba nařízení, které by přišlo z Bruselu pro všechny státy.
„Na jedné straně nejsem příznivcem žádných regulací, na druhé straně ve chvíli, kdy zákazník má právo vědět, co si kupuje za výrobek, jakou má výživovou hodnotu, a je to na všech potravinách, tak nevidím důvod, proč by to nemělo být i u alkoholických nápojů. Zákazník by měl vědět, když vypije lahev rumu, jakou má výživovou hodnotu a jaký je to energetický mor,“ řekl redakci Blesk.cz Pospíšil s tím, že novou směrnici vnímá jako krajní řešení.
Podle výživových poradců je ovšem nutná také osvěta mezi lidmi. Málokdo totiž dnes prý ví, co vlastně které značení na obalech znamená a kolik čeho vůbec může za den s ohledem na své energetické výdaje spořádat. Energetickou hodnotu už dnes přitom musí mít na lahvi i plechovce například pivo.
„Evropská unie se jen tváří, že dělá vše pro to, aby lidé byli štíhlí, ale pokud se to nezařadí do školních osnov, tak stejně většina lidí nebude vědět, kolik energie i z těch alkoholických nápojů berou, stejně tak jako nevědí, kolik energie berou ze sladkých limonád,“ vysmál se zprávě Evropské komise Ivan Mach, prezident Aliance výživových poradců. „Ve skutečnosti je to jen takový úhybný manévr, který k ničemu nepovede,“ upozorňuje Mach.
Evropská komise chtěla znát také názor jednotlivých vlád. Ta česká prý podporuje všechny kroky, které povedou k větší informovanosti zákazníků. „Z toho důvodu vítá snahu o uvádění informací u alkoholu ve všech členských zemích EU,“ píše se v závěru dokumentu.
Osmkrát víc na alkohol než školy
Tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová vidí jako prioritu v této oblasti především snižování počtu lidí, kteří alkohol vůbec pijí. „Výživové hodnoty na etiketách alkoholických nápojů zapadají do konceptu celkové informovanosti spotřebitele o vlastnostech konkrétního nápoje. Pro ministerstvo je však dlouhodobě prioritní celkové snižování spotřeby a omezení dostupnosti alkoholických nápojů pro osoby mladší 18 let,“ tvrdí Čechová.
Ani ministerstvo zemědělství nevidí důvod ke změnám. Případné povinné značení nutričních hodnot u alkoholických nápojů, vnímá úřad jako nadbytečné. „V této souvislosti neeviduje Ministerstvo zemědělství ani dozorový orgán pro oblast lihovin – Státní zemědělská a potravinářská inspekce – požadavky spotřebitelů na povinné deklarování výživových údajů u alkoholických nápojů,“ řekla Blesk.cz mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
Češi jsou ve spotřebě alkoholu přeborníci. Podle Českého statistického úřadu za něj utratí měsíčně v průměru 600 korun. To je skoro osmkrát víc, než dá každý průměrný Čech na vzdělání.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil kritizoval ve studiu Blesk politiky kvůli jejich přístupu k alkoholu:
Video
Sklenička „na zdraví“? V Česku se opíjí denně 600 tisíc lidí, říká Vobořil.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Ten návrh je dobrý a cílí k ochraně spotřebitele, který podle mě má právo vědět složení a nutriční hodnoty. Navíc na legislativním procesu by se účastnil i Evropský parlament a Rada, takže opravdu žádný "zlý diktát Bruselu".
Myslím si, že podrobné značení v takové kategorii výrobků je dostatečné, pokud zůstane na bázi dobrovolnosti. Pro některé je to zase akorát vítaná záminka kopnout si do EU.