Vědci poprvé vdechli život myši. Odhalili klíč k záhadě stvoření?

Přeměna oplodněného vajíčka v žijící embryo je jedním z nejpozoruhodnějších zázraků přírody. Vědci nyní poprvé dokázali tento krok napodobit v podmínkách laboratoře, když ve vrstvě gelu vyvinuli umělé myší embryo.

K jeho vzniku použili embryonální kmenové buňky, tedy buňky schopné se vyvinout do jakékoliv tkáně organismu. Jde přitom o první případ, kdy se podařilo vyvinout embryo bez použití vajíček.

„Vnímám to jako zázrak přírody a zároveň se snažím celý ten proces pochopit. Je fantastické, že začínáme chápat síly, které stojí u zrodu živé bytosti v nejranějším stadiu vývoje,“ řekla šéfka výzkumného týmu Magdalena Zernicka-Goetzová z univerzity v Cambridge.

Vědci kmenové buňky smíchali s buňkami trofoblastu, zárodečné struktury, z níž se později vyvíjí placenta. Oba typy buněk pak nechali růst ve vrstvě gelu.

Po pěti dnech se buňky rozmnožily a začaly se uspořádávat do buněčných populací, které tvoří zárodky orgánů a tkání. „Vyvinuly se buňky, které byly z anatomického hlediska na správném místě ve správnou dobu. Právě to nám připadalo nejúžasnější,“ popsala Zernicka-Goetzová.

Jak ale upozornil biolog Robin Lovell-Badge z londýnského ústavu Francise Cricka, jen těžko se podaří dosáhnout v laboratorních podmínkách podstatně delšího vývoje embrya, než dokázali britští výzkumníci nyní. Embryo totiž brzy začne potřebovat dodávky kyslíku a živin, které za běžných okolností dostává přes placentu krví od matky.

Záměna embryí děsí ČR: Lékařům musíte věřit, vložení cizího „dítěte“ nezabráníte

Vývoj živé myši výzkumníci prý neplánují

„My ale vývoj živé myši v laboratoři neplánujeme,“ oponovala Zernicka-Goetzová s tím, že hlavním cílem je výzkum vývoje plodu v nejranějších stadiích těhotenství. V té době totiž ještě není možné jej sledovat v těle matky.

„Právě tohle je doba, kdy se zárodek uhnízdí v děloze. Po pár týdnech už ho můžete sledovat ultrazvukem, ale tato raná fáze pro nás zatím zůstává záhadou. Je to taková černá skříňka pro vývoj embrya,“ popsala Magdalena Zernicka-Goetzová.

Právě v této fázi přitom pravděpodobně dochází ke dvěma třetinám potratů, často v době, když žena ještě o svém těhotenství netuší. „Kdybychom porozuměli klíčovým principům tohoto stadia těhotenství, velmi by nám to pomohlo,“ dodala výzkumnice.

„Pokud se jim to samé podaří s lidskými embryi, pak jsem si jistý, že se dozvíme spoustu nových věcí. Budeme lépe rozumět tomu, proč vývoj embrya probíhá nesprávně a proč se některá embrya neuhnízdí v děloze. Je to velice přínosná studie,“ řekl Nick Macklon, gynekolog z univerzity v britském Southhamptonu.

Kolem embryí – v tomto případě lidských – bylo rušno i na brněnské klinice Reprofit. Dvěma ženám je tu zaměnili: