Absolvent Vojenské akademie s doktorátem z moderních dějin působil jako poradce komunistického ministra zahraničí Bohuslava Chňoupka. S ním také jezdil na služební cesty do západních zemí a také na pravidelná zasedání OSN v New Yorku. Koncem 80. let pak například byl i ve Vídni na jednáních o snížení konvenčních zbraní v Evropě.

A vždy, když bylo třeba před jednáními o odzbrojení mezi nejvyššími šéfy Sovětského svazu a USA divákům objasnit, kdo z těch dvou je připraven zachránit světový mír, nastoupil na obrazovku seriózně vyhlížející plešatý pán s podmračeným výrazem. „V televizi byla kamarádská atmosféra. Vždycky mi zavolali na ministerstvo a říkali: Ivane, přijeď,“ vyprávěl později.

„Pokud jde o mé komentáře, které se týkaly zbrojení, zejména v USA, mohl bych samozřejmě sebekriticky uznat, že jejich forma byla někdy zbytečně emocionálně silná. Obsahově bych ale i dnes musel poukazovat na to, že za zbrojením stojí především zisky zbrojních firem... Stydím se jen za tón, byl zbytečně ostrý.“

Z obrazovky samozřejmě po listopadu 1989 Brož zmizel, dál se ale věnoval své vášni - literatuře faktu. Na kontě měl více než čtyřicet knih, jako například Masarykův vyzvědač, Diplomaté, Elitní špioni, Al Capone, Manažeři války či Velké postavy rodu Kinských. Naprostou většinu jich vydal až po revoluci. Rozloučil se příznačně knihou jako by inspirovanou jeho přezdívkou - nese název Pershing.

Fotogalerie
4 fotografie