8°C
Odbornice na pedagogiku: Inkluze je nesmysl! Děti budou trpět
Jednou z částí „společného vzdělávání dětí“, tedy inkluze, je zrušení vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené děti. A jejich zařazení do běžných tříd. Reformu ministryně školství Kateřiny Valachové (39, ČSSD), vzděláním právničky, odsuzuje žena, která tento program před lety pomáhala sestavovat – odbornice na speciální pedagogiku Iva Švarcová (74).
Co si myslíte o inkluzi?
„Že to je velice škodlivý nesmysl. Nepatřím k těm, kteří říkají: inkluze ano, ale... Já říkám ne.“
Jste proti tomu, aby se děti s rozdílnými potřebami učily společně?
„Nejsem pro, aby se lidé s mentálním či jiným postižením segregovali od ostatní populace. Dokonce tvrdím, že mentální retardace není nakažlivá. Ale taková inkluze, kde se všechny děti dají do jedné třídy a předpokládá se, že budou prosperovat, je iluze.“
Jak se to dotkne postižených dětí, které budou ve třídě s takzvaně zdravými žáky?
„Velmi. Takové dítě nezažije pocit úspěchu. Když se ho bude učitel snažit zapojit do vzdělávacího procesu a zeptá se ho, kolik je dva a tři, a dítě řekne sedm, celá třída se rozřehtá. Když se to stane pětkrát či šestkrát, podle odolnosti dítěte, už prostě neodpoví. Jiné naopak bude těžko snášet tu svoji víceméně podřadnou roli a bude dělat rošťárny.“
Tedy mentálně postižené dítě pozná, že je pozadu?
„Když mu učitelka dá jedničku za to, že místo odpovědí do testu namaloval kytičku, není tak hloupé, aby nepochopilo, o co jde. Že to není skutečné hodnocení. Smysl inkluze, včlenění, je popřen. Dítě nebude přijato jako rovnocenná bytost a úspěšné také nebude. Když si představím šestileté postižené dítě, kterému jsou v hlavě tři roky, jak sedí v první třídě a cítí se osamocené, je mi ho hrozně líto.“
Píší nám však rodiče, jejichž postižené děti už nyní chodí do běžných škol, a jsou spokojeni.
„Jsou maminky, které mají postižené dítě integrované, vybojovaly si to, daly ho do běžné školy. Pokud jde o dítě na horní hranici lehké mentální retardace, škola je na integraci žáka připravená a rodina se školou dobře spolupracuje, může to nějaký čas fungovat, ale na druhém stupni už asi budou mít těžko řešitelné problémy.“
Proč na tom tedy trvají?
„Protože to je moderní. A protože je složité připustit si, že je vaše dítě ve škole pro postižené děti.“
Inkluze, jak to vypadá, je nevyhnutelná. Co se stane s českým školstvím?
„Takzvaně zdravé děti budou utíkat. Mám obavu, že ve školách inkluzivních zbudou jen děti, které budou postižené – ať už zdravotně, nebo sociálně – a děti, jejichž rodiče nebudou mít finanční prostředky na to, aby je zařadili do jiných škol. Povede to k privatizaci základního školství.“
Celý plán je podle vás asociální?
„S tím bych souhlasila. Umožňuje rozvinutí sociálních rozdílů mezi dětmi. Kdo bude mít peníze na to se inkluzi vyhnout, využije toho.“
Co si myslíte o inkluzi částečné – že by v běžné základní škole bylo několik tříd s postiženými dětmi?
„To by se mi líbilo a to je i moje představa. Děti by byly v prostředí, kde jsou všechny ostatní – zdravé i postižené – a ty, které to potřebují, by učil speciální pedagog.“
Od září se bude vyučovat podle vzdělávacího plánu, ve kterém už nebude speciální příloha pro děti s lehkým mentálním postižením (LMP). Jak závažné postižení to je?
„To slovo »lehké« napovídá, že to je něco zanedbatelného, že to není žádné závažné postižení. To je na úrovni IQ 50 až 70. Čili to dítě, které má 50, je mentálně tříleté, když jde do první třídy. Zkuste si to představit.“
Jaké jsou limity dítěte s LMP?
„Má problém se zobecňováním, s pamětí, s pozorností, s vnímáním. Když přijde do první třídy, začne ztrácet na ostatní děti v momentě, kdy vezme tužku do ruky. Na konci první třídy jsou rozdíly markantní.“
Vy jste stála u zrodu vzdělávacího plánu pro LMP. V čem je nenahraditelný?
„Vede dítě od první třídy až po devátou, aby na své úrovni bylo schopno zvládnout základní vzdělání. Ten dokument dělali odborníci, měli jsme pracovní skupiny s minimálně třiceti učiteli. Diskutovali jsme o tom minimálně rok.“
Stěžoval si někdo na váš program?
„Paradoxně jen na jednu věc: že jim připadal trochu náročný. Ale takový je proto, že zastávám názor, že každé dítě musíme dostat na nejvyšší možnou laťku, a ne všichni musí mít samé jedničky.“
Ministerstvo ho chce zapracovat do programu pro běžné základky. Jak to udělají?
„Podle mě na ministerstvu nejsou dostatečně erudovaní odborníci. Něco se bude lepit a přilepovat, ale jak se jim to povede, nedovedu odhadnout.“
Podle ministerstva se tím, že posíláme děti do praktických škol, ochuzujeme o tisíce právníků či lékařů…
„To je úsměvná záležitost. Nikdo nemá zájem ty děti o něco ochudit. My máme zájem je dostat na nejvyšší laťku jejich vývoje, což se daří. Ony se vyučily, pracují v oborech, někteří mají i vlastní firmy, pokud jim někdo pomůže s administrativou. Ti lidé jsou schopni integrace do společnosti.“
Tedy dítě s LMP práva nevystuduje…
„To můžu potvrdit. Dítě s LMP není schopné ani absolvovat základní školu, a to dokonce ani sedmý ročník.“
Co si myslíte o tvrzení ministerstva školství, že 3500 dětí už navzdory postižení chodí na běžnou školu?
„Jednotlivý žák, pokud jsou k tomu příznivé podmínky či závažné důvody, je zařazen do běžné školy, ale zpravidla je vyučován podle Přílohy a často ve speciální třídě.“
Ty důvody mohou být jaké?
„Třeba i takové, že speciální škola je strašně daleko od bydliště.“
Jak tyto integrované děti prospívají v tom běžném vzdělávacím proudu?
„Je to individuální. Někde dobře, jinde špatně. Není žádný zájem udělat nějaké odborné porovnání, jak jsou úspěšní žáci základních škol praktických a integrovaní žáci základních škol. To kdyby provedli, tak je to klíčové. Ukázalo by se, kteří z těch žáků jsou úspěšnější. Ale chtělo by to velký vzorek.“
Proč myslíte, že není snaha?
„Protože by to nejspíš inkluzi shodilo ze stolu.“
A proč na inkluzi tak moc trvají?
„To je nad moje chápání.“
Někteří tvrdí, že proto, aby jedním administrativním škrtem dostali Romy z praktických škol do běžných a vyhnuli se kritice z Bruselu…
„To nemohu vyloučit. Ale je to kontraproduktivní. Romské děti často potřebují disciplínu a vedení, které je více k dispozici na praktické škole, a to z důvodů, že je tam dětí ve třídách méně a učitelé se jim mohou individuálně věnovat.“
Co když je ale třeba právě romské dítě, které doma nikdo neučí číst a psát, kvůli této zanedbanosti zařazeno do praktické školy? I když má IQ v pořádku. Nejde o tragédii?
„Nikoliv. Pokud se totiž na praktické základní škole ukáže, že ční nad ostatními a skvěle prospívá, je povinnost ho přeřadit na běžnou základní školu.“
Jak bude vypadat třída po inkluzi?
„Jak na které základce. Je třeba i možné, že někde ani »inkludovaní« žáci nebudou, protože postižených dětí až tolik není. Ale v některých obcích to může být chaotické. 25 zdravých žáků, mezi nimi několik dětí cizinců, kteří neumí česky, jeden žák retardovaný, jeden s poruchou chování, jeden se smyslovým postižením.“
Jak to bude zvládat učitel, který nevystudoval speciální pedagogiku?
„Těžko. U dětí cizinců po několika měsících, či dokonce týdnech jazyková bariéra sama zmizí. Mentální retardace je bariéra, která se odstranit nedá. Strašně se spoléhá na asistenty, jenže to není speciální pedagog. Co bude s dítětem během výuky dělat? Vymalovávat si? Kreslit kytičky? Na chemii, když se budou probírat soli, kreslit sůl? Podle mě role asistenta nakonec bude v tom udržovat dítě, aby moc nerušilo vyučování a aby mu ostatní neubližovali. V podstatě ho bude segregovat.“
A nepomohou individuální vzdělávací plány? Bez té přílohy o vzdělávání pro LMP?
„U dítěte se speciálními potřebami musíte vědět, kam ho chcete dovést, a k tomu potřebujete nějakou oporu. Musí mít provázaný vzdělávací plán a učit se doopravdy ty nejnezbytnější věci.“
A to nejde udělat individuálně?
„Asi se to tak nakonec udělá. Ale je tady i další riziko. To postižené dítě ve společné třídě uslyší, co učitel v matematice, fyzice nebo chemii vykládá ostatním dětem, a bude tomu rozumět, jako kdyby vám někdo vysvětloval jadernou fyziku čínsky.“
Tedy ztráta času?
„Šílená. Proč má sedět ve třídě, kde se učí něco jiného, než se učit potřebuje. Nevidím v tom vůbec žádnou logiku.“
Co to udělá se školstvím a zdravými žáky?
„Ve třídě budou dvě velmi rozdílné skupiny a učitel si bude muset vybrat, komu se bude pořádně věnovat. Vždycky o ten čas někoho ochudí. Druhý problém je rušivý element. U dítěte s postižením nelze čekat, že bude sledovat učivo, kterému nerozumí, začne se nudit. A každé dítě, když se nudí, začne zlobit a vyrušovat.“
Kdo je Iva Švarcová? „Valnou část života jsem strávila jako vědecká pracovnice Pedagogického ústavu ČSAV a posléze ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Přitom jsem vždycky učila. Letos jsem ukončila 48. rok práce za katedrou vysokoškolské výuky, teď už dělám jenom vědeckou práci a píši publikace.“
VÝZVA
Souhlasíte s inkluzí, nebo jste zásadně proti? Máte zkušenosti s výukou v praktické škole? Dotkne se inkluze vás a vašeho dítěte? Nemohl váš potomek studovat na běžné základní škole? Je vaše dítě diskriminováno?
Pište nám své názory a příběhy na e-mail: inkluzeblesk@cncenter.cz
NAPIŠTE NÁM SVŮJ PŘÍBĚH/ZKUŠENOST
Témata:
Související
