Pracovní úrazy: Na co máte nárok? Ptali jste se známého právníka Petra Nováka

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Zákoník práce stanovuje, že se za pracovní úraz nepovažuje, pokud se přihodí na cestě do zaměstnání. Cestou do zaměstnání se potom rozumí cesta z místa Vašeho bydliště do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů. Domnívám se, že pokud se Vám úraz stal již v objektu zaměstnavatele, tak by se mohlo jednat o pracovní úraz. Nemělo by zde být rozhodující, že jste byla v práci o něco dříve, než Vám začínala směna, neboť se předpokládá, že se musíte například na výkon práce připravit. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Záleželo by zde na konkrétních okolnostech, jestli se jednalo například o cestu do zaměstnání nebo třeba o cestu na pracovní schůzku, případně o přestávku v práci. Pracovním úrazem není úraz, který se přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Naopak jestliže byste na parkovišti uklouzla cestou na pracovní schůzku či jednání, tak by se o pracovní úraz jednalo. Pokud by došlo k úrazu v době přestávky v práci na jídlo a oddech a úraz by se stal ještě v objektu zaměstnavatele, tak by mohl být posouzen jako pracovní úraz. Nemusí to být ovšem jednoznačné, protože se v tomto případě musí jednat o úkony obvyklé v době přestávky konané v objektu zaměstnavatele. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. V případě agenturního zaměstnávání nejsou omezeny nároky Vašeho syna z titulu náhrady škody způsobené pracovním úrazem. Odpovědným subjektem k zaplacení odškodnění je agentura práce, se kterou má Váš syn uzavřenou pracovní smlouvu. Agentura práce je proto povinná zaplatit Vašemu synovi nároky vyplývající z pracovního úrazu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Princip odškodnění pracovních úrazů zůstává v podstatě stejný jako podle dřívější vyhlášky. Nedošlo tak ke změně, jakou přinesl nový občanský zákoník, který se pro případ odškodnění pracovních úrazů nepoužije. Výše náhrady je tak stále určována na základě „tabulky“, když jednotlivým poškozením zdraví náleží určitý počet bodů. Tento počet bodů je násoben hodnotou jednoho bodu, která činí 250 korun. Novým nařízením došlo k navýšení hodnoty bodu a také bodů u dílčích diagnóz. Novela zákoníku práce z loňského podzimu navíc umožňuje, aby byla výše odškodnění zvýšena na základě rozhodnutí soudu. Určitě bych doporučoval nepřistoupit na ukončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti, neboť by Vám v takovém případě náleželo odstupné jen maximálně ve výši trojnásobku průměrného výdělku a podle doby trvání pracovního poměru by to mohlo být i méně. Naopak v případě ukončení pracovního poměru z důvodu nemožnosti konat práci pro pracovní úraz máte nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Ano, měla byste mít nárok také na proplacení těchto léků. Nárok na proplacení nákladů spojených s léčením není podmíněn tím, že se musí jednat o léky na předpis. Je tak možné požadovat i náhradu volně prodejných léků. Bude však zapotřebí si uschovat doklady o jejich nákupu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Nároků je hned několik s tím, že záleží na okolnostech případu, zda dojde k jejich vzniku. Nejčastějším nárokem bude nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Nárok na náhradu ztráty na výdělku může vzniknout případně i po skončení pracovní neschopnosti, jestliže by například v důsledku úrazu zaměstnanec nemohl dále vykonávat svou původní pracovní činnost a musel být přeřazen na hůře placenou pracovní pozici. Zaměstnanec může také požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (např. výdajů za léky, ošetření na pohotovosti nebo rehabilitaci) a věcné škody, jestliže v důsledku úrazu došlo k poškození třeba oblečení, hodinek nebo mobilního telefonu. Poslední oblastí nároků, kde se bude jednat o největší částky, je nárok na náhradu za bolest a dále nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění v případě trvalých následků. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Pokud pracujete jako OSVČ, tak se případný úraz nepovažuje za pracovní úraz, neboť se nejedná o pracovněprávní vztah. Poškozená podnikající fyzická osoba tak nemá nárok na odškodnění jako v případě úrazu zaměstnance v pracovním vztahu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Pokud budete muset následkem úrazu podstoupit operaci, tak máte nárok na související odškodnění. Bude se jednat zejména o náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (např. hospitalizace a následné léčení). Budete mít nárok také na zaplacení nákladů např. za léky, ortopedické pomůcky, rehabilitace, cestovné. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Postup zaměstnavatele není správný a postrádá i smysl, protože účinek náhrady ztráty na výdělku je v momentě, kdy tento výdělek nedostáváte. Aby tedy byla tato nepříznivá situace kompenzována, tak by náhrada neměla být vyplácena až po skončení pracovní neschopnosti. Mohlo by se totiž stát jako ve Vašem případě, že pracovní neschopnost může trvat několik měsíců a v důsledku pracovního úrazu nemůžete dostát svým závazkům. Zákoník práce určuje, že náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně. Jiný postup by byl možný pouze v případě dohody se zaměstnavatelem na jiném způsobu výplaty. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Jestliže Váš syn utrpěl pracovní úraz, tak má nárok nejen na bolestné, ale i na další nároky, zejména náhradu ztráty na výdělku. Zaměstnavatel se své odpovědnosti nemůže zprostit na základě žádného ujednání v pracovní smlouvě. Odpovědnost zaměstnavatele je dána ze zákona. Zaměstnavatel se může své odpovědnosti zprostit pouze ve stanovených případech. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Na adresu zaměstnavatele bych neřekl nic pozitivního. Jedná se zjevně o protiprávní jednání zaměstnavatele a zneužívání jeho pozice silnější strany. V takovém případě by vůči zaměstnavateli neměla existovat žádná tolerance. I když nejsem příznivce nějakých kroků, ze kterých hrozí sankce, tak je na zvážení obrátit se na inspekci práce. Každopádně bych požadoval po zaměstnavateli zaplacení odškodného, na které máte v důsledku pracovního úrazu nároku. Bohužel zdraví Vám nikdo nevrátí, a proto by mělo být na místě požadovat proplacení zákonných nároků. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Zde se jedná o pracovněprávní vztah, kde mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není sice uzavřena klasická pracovní smlouva, ale dohoda o pracovní činnosti. Zaměstnavatel je ze zákona i v tomto případě odpovědný za škodu, která Vám vznikla pracovním úrazem. Máte tedy nárok na odškodnění za pracovní úraz, i když se jednalo o práci na základě dohody o pracovní činnosti. Určitě tak můžete po zaměstnavateli požadovat náhradu ztráty na výdělku a také další nároky za odškodnění pracovního úrazu (náhradu za bolestné a případně ztížení společenského uplatnění v případě trvalých následků, náhradu nákladů spojených s léčením). Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Určitě můžete požadovat proplacení nákladů spojených s léčením pracovního úrazu. Tento nárok ukončením pracovního poměru nezaniká. Mohl byste také požadovat náhradu ztráty na výdělku. Záleželo by však na důvodu ukončení pracovního poměru, protože pokud by byl uzavřen na dobu určitou, tak by Vám příslušela náhrada za ztrátu na výdělku jen do uplynutí doby určité. Po jejím uplynutí by Vám mohla být vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku, jen kdyby bylo možné dle okolností předpokládat, že byste po uplynutí doby určité byl i nadále zaměstnán. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Hodnota jednoho bodu nyní činí 250 korun, dříve to bylo 120 korun. Formuláře pro uplatnění nároků většinou poskytuje pojišťovna, u které je každý zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Nicméně vyplnění formuláře není podmínkou pro uplatnění nároků a můžete například ke stanovení náhrady bolestného předložit posudek od lékaře. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Měl byste mít nejspíše nárok již na vyšší odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pokud totiž byla újma na zdraví způsobena přede dnem 26. 10. 2015, kdy nastala účinnost nového nařízení, a před tímto dnem nebyl vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti, tak se bude postupovat podle nového nařízení. Zásadní tedy je, zda byl do 26. 10. 2015 vydán lékařský posudek, k čemuž zřejmě ke krátké době od úrazu nedošlo. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Domnívám se, že v případě obnovení zranění při výkonu práce se bude opět jednat o pracovní úraz. Jestliže byste z důvodu pracovního úrazu nemohla vykonávat dosavadní práci, tak by Vám v případě ukončení pracovního poměru náleželo odstupné. Odstupné je pro tento případ stanoveno ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Zároveň byste měla mít nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, pokud byste v důsledku pracovního úrazu nemohla získat zaměstnání anebo byste pobírala nižší mzdu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Co se týká možného zanedbání lékařské péče, tak bude určitě nezbytné zpracování znaleckého posudku. Jedná se o odborné medicínské otázky a je potřeba posoudit vždy konkrétní okolnosti např. zda bylo možné správně stanovit diagnózu. Jestliže byste měla k dispozici znalecký posudek, který by konstatoval pochybení lékaře, tak budete mít reálnější šanci na získání odškodnění, které takovým postupem bylo způsobeno. Co se týká pasivity zaměstnavatele, tak byste měl mít nyní nárok alespoň na náhradu za ztrátu na výdělku, kterou je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně. Zároveň byste zřejmě již nyní měla mít nárok na zaplacení náhrady za bolestné a také náklady spojené s léčením. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Zaměstnavatel je ze zákona povinen každý pracovní úraz evidovat v knize úrazů. Jestliže by zaměstnavatel odmítal jakoukoliv součinnost, tak bych doporučoval se obrátit na ostatní spolupracovníky, aby Vám pracovní úraz dosvědčili. Případně bude také vhodné zajistit veškeré možné důkazy (výpis z evidence docházky, lékařské zprávy), které by prokázaly vznik pracovního úrazu. Vzhledem ke zvláštnímu přístupu zaměstnavatele bych byl v těchto případech neoblomný, protože pozdější řešení, kdy nebude možné vznik pracovního úrazu prokázat, může být velice složité. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Určitě bude zapotřebí pohlídat, aby nedošlo k promlčení nároku. Jestliže by totiž mimosoudní jednání stále nevedlo k žádnému posunu či výsledku, tak bude nutné podat žalobu, a to právě také z důvodu hrozícího promlčení. Často se v těchto případech jedná o odborné otázky ze zdravotnictví, a proto nezbude než se případně obrátit na soudního znalce, aby danou otázku posoudil. Na základě znaleckého posudku by potom stanovení výše odškodnění bylo lépe prokazatelné, zvláště pokud pojišťovna vznáší nějaké námitky. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Jestliže jste byl v JAR na pracovní cestě a zaměstnává Vás český zaměstnavatel, tak se pracovní úraz bude řídit českým právem. Měl byste tak mít nárok na odškodnění pracovního úrazu podle zákoníku práce a prováděcího nařízení, kterým se stanovuje odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Pokud pracujete jako OSVČ, tak se případný úraz nebude považovat za pracovní úraz. Pokud poškozený pracuje jako OSVČ například právě v rámci tzv. švarcsystému, tak se nejedná o pracovněprávní vztah. Nárok na náhradu škody jako v případě pracovního úrazu tak nebudete bohužel mít. Je to tedy jedno z možných úskalí, ale určitě existuje možnost sjednání například klasického úrazového pojištění, které by krylo podobné situace. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Jestliže by při výkonu práce nebo v souvislosti s ním došlo například k napadení Vaší dcery nebo pádu, tak se bude bezpochyby jednat o pracovní úraz. Za újmu způsobenou pracovním úrazem potom bude odpovědný zaměstnavatel, který bude povinen hradit příslušné odškodnění. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Se svým nárokem se můžete obrátit na svého bývalého zaměstnavatele, který je povinen Vám nahradit újmu vzniklou nemocí z povolání. Jedná se o zaměstnavatele, u kterého jste naposledy pracoval před jejím zjištěním nemoci z povolání a u kterého existovaly podmínky, za nichž vzniká nemoc z povolání. Mohl byste po zaměstnavateli žádat především náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (nemoci z povolání) a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání, ke kterému se připočítává také případný invalidní důchod. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. V rámci principu náhrady skutečné škody, která zaměstnanci vznikla v důsledku pracovního úrazu, náleží náhrada za ztrátu na výdělku i za tzv. karenční dobu, tj. za první tři dny pracovní neschopnosti, kdy zaměstnanci nenáleží nemocenské ani náhrada mzdy. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy a nemocenské. Průměrný výdělek se vypočte z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je obecně předcházející kalendářní čtvrtletí, nicméně pro případ pracovních úrazů může být za rozhodné období použit předchozí kalendářní rok, pokud by toto rozhodné období bylo pro zaměstnance výhodnější. Nebude tak rozhodující, jakou mzdu máte určenou pracovní smlouvou nebo mzdovým výměrem, ale jaký výdělek Vám byl fakticky vyplácen. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Požadavek na předložení podkladů bude záležet na přístupu zaměstnavatele, resp. jeho pojišťovny. Domnívám se, že pokud máte k dispozici zprávy z jednotlivých rehabilitací a vyšetření, tak by Vám mělo být vyplaceno alespoň obvyklé cestovné do daného místa, a to bez ohledu na to, že nemáte veškeré doklady k jízdnému. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Požadavek na předložení podkladů bude záležet na přístupu zaměstnavatele, resp. jeho pojišťovny. Domnívám se, že pokud máte k dispozici zprávy z jednotlivých rehabilitací a vyšetření, tak by Vám mělo být vyplaceno alespoň obvyklé cestovné do daného místa, a to bez ohledu na to, že nemáte veškeré doklady k jízdnému. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Měla by Vám náležet náhrada ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti a případně také i po jejím skončení. Ztráta na výdělku bude kompenzovat to, co byste si bývala vydělala, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo. Pokud jste v důsledku pracovního úrazu musela pozastavit výkon své živnosti, tak by Vám měla náležet náhrada i ušlého zisku. V případě pracovního poměru na dobu určitou náleží náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl pracovněprávní vztah skončit, tedy do uplynutí doby určité, což zde bude do 30. 6. 2016. Po této době by Vám mohla být vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku, pokud by bylo možné podle okolností předpokládat, že byste po uplynutí doby určité byla i nadále zaměstnána. Nicméně ostatní nároky na odškodnění tímto nejsou dotčeny. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Následný úraz již nebude považován za pracovní, nicméně by bylo zapotřebí odborné posouzení lékaře, jaké mohl mít pracovní úraz či jeho následky vliv na pozdější úraz. Stejně tak by v rámci odborného posouzení mělo být stanoveno, jaký by byl například další očekávaný průběh léčení a následků pracovního úrazu, pokud by k novému úrazu nedošlo. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Zde by záleželo, kdy Vám bylo hodnocení bolestného - lékařský posudek vystaven. Pokud by to bylo po 25. 10. 2015, tak mělo být hodnocení provedeno již podle nového nařízení. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Ve Vašem případě budete mít určitě nárok náhradu bolestného za zlomené žebro. Zlomenina žebra (bez posunu) je hodnocena 20 body, které se vynásobí hodnotou bodu 250,- Kč, tj. náhrada by měla činit 5.000,- Kč. Věřím, že tomu tak nebude, ale pokud by Vám v důsledku úrazu vznikly i nějaké trvalé následky, tak by Vám náležela také náhrada za ztížení společenského uplatnění. Dále budete mít určitě nárok na náhradu ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Ztráta na výdělku bude odpovídat tomu, co byste si bývala vydělala, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo. Zjednodušeně řečeno se tedy jedná o rozdíl mezi Vaší mzdou a dávkami nemocenské. Případně můžete žádat také náhradu nákladů spojených s léčením, např. za léky. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Ve Vašem případě se nejspíše použije už nový „systém“, který navyšuje výši odškodnění. Pokud totiž byla újma na zdraví způsobena přede dnem 26. 10. 2015, kdy nastala účinnosti nařízení, které stanovuje odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, a před tímto dnem nebyl vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, tak se stanoví odškodnění již podle nového nařízení. Důležité tedy bude, jestli byl do 26. 10. 2015 vydán lékařský posudek, což vzhledem ke krátké době od úrazu příliš nepředpokládám. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Zde by se opravdu zřejmě nejednalo o pracovní úraz, neboť by musela být splněna podmínka, že by k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud se tedy jednalo o dřívější nemoc, která neměla s výkonem práce souvislost a v podstatě se pouze projevila v práci, tak se bohužel nejedná o pracovní úraz. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Smyslem náhrady ztráty na výdělku by mělo být kompenzování nepříznivé situace v době, kdy tento výdělek nedostáváte. Mohlo by se totiž stát, že pracovní neschopnost může trvat několik měsíců a poškozený zaměstnanec má během tohoto období závazky, které by jinak plnil, když by dosahoval své mzdy před pracovním úrazem. Zákoníkem práce je proto přímo stanoveno, že náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně. Jiný postup by byl možný pouze v případě, že byste se dohodnul se zaměstnavatelem na jiném způsobu výplaty. Požadavek na průběžné vyplácení nároku je proto oprávněný. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Určitě to v tomto případě není problém a pokud by došlo k pracovnímu úrazu, tak máte nárok na odškodnění i pokud by to bylo mimo sjednané místo výkonu práce. Moc Vám děkuji. Petr Novák