Zatímco u ostatních významných postav se Google rozhodl pouze pro animované logo, tentokrát je značně interaktivní. Společně s Beethovenem můžete ve čtvrtek prožít dobrodružství, při němž pravidelně přichází o své noty.

Je pak na vás, abyste je dali dohromady a ukázali tak Beethovenovi, jak se správně hrají skladby jako Pro Elišku nebo 5. symfonie. Skladeb je celkem pět a v přehrávači si je můžete i přehrát. Pokud se s notami netrefíte, můžete to zkusit znovu. Výsledek pak lze sdílet na sociálních sítích.

Jeho „navěky současná“ hudba ovlivňuje i inspiruje dodnes, byť žil před dvěma staletími. Německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven ve svých dílech překročil hranice klasicismu směrem k novému romantickému výrazu.

Lze v nich ale najít harmonické a formální přesahy do ještě vzdálenější budoucnosti. Hudbě dokázal dát dosud nebývalé významy; skladba pro něho byla jednotou krásy a pravdy. Narodil se 17. prosince 1770.

Z jeho díla má epochální význam jeho devět symfonií: přelomová „Eroica“ (číslo 3) z roku 1803, Symfonie číslo 5 „Osudová“, kde okřídlený hlavní motiv první věty se dvěma sestupnými terciemi popsal Beethoven slovy: „Tak buší osud na bránu.“ A Symfonie číslo 9 s kantátou na Schillerovu Ódu na radost.

Narodil se v Bonnu do hudební rodiny a veřejně vystupoval od sedmi let. Hudbu studoval v Bonnu, ve dvanácti letech složil první skladby a v patnácti získal titul bonnského druhého dvorního kapelníka.

Od roku 1792 žil Beethoven natrvalo ve Vídni, kde se dále vzdělával mimo jiné u Haydna nebo Antonia Salieriho. Zpočátku se živil hlavně koncertováním (několikrát navštívil také Prahu). Temperamentní virtuóz se příliš nestaral o formální stránku své hry: jednou „bušil“ do kláves, až praskaly struny, jindy byl veleben pro „hbitost a lehkost, s níž zmáhal neobyčejně obtížné pasáže“.

Vedle toho si pilně formoval vlastní kompoziční sloh (přibližně do roku 1800) a občas i dirigoval. Prudký tvůrčí rozmach na počátku 19. století se v podstatě kryje se začátkem jeho vleklé ušní choroby, která kolem roku 1818 vyústila v úplnou hluchotu. Nemoc přiváděla skladatele k zoufalství, z něhož vznikla pověstná Heiligenstadtská závěť (1802).

Deprese však Beethoven, který se nikdy neoženil, silou vůle překonal a dokázal intenzivně pracovat na svých vrcholných kusech. Přesto měl hlavně na konci života mnohé konflikty s okolím a tíživě na něj působila samota. Od konce roku 1826 už byl upoután na lůžko a skonal 26. března 1827. Podle posledních výzkumů zemřel zřejmě na otravu olovem.

Fotogalerie
9 fotografií