9°C
U2 jsou sobci a ničí hudbu! brečí hudební firmy. Není to náhodou naopak?!
U2 jsou bezesporu jednou z největších, stále fungujících stadionových kapel. Navíc s generačním i žanrovým přesahem. O jejich kvalitě by se dalo dozajista sáhodlouze polemizovat a porovnávat desky z období jejich začátů s tvorbou současnou. To, že zpěvák Bono se stal skoro karikaturou sebe sama, jeho mesiášský syndrom několikanásobně přerostl lidskou shovívavost přehlížet velikášské manýry, o tom by se daly také psát eseje. Že se stal obětí vlastní nekonečné smyčky, plné klišé a patosu, není pochyb. Stejně jako není pochybností o tom, že U2 jsou pořád kapelou, na jejíž desky se dychtivě čeká právě proto, že posléze polarizují názory na jejich kvalitu a výpověď.
Je to jen pár dní, kdy jako blesk z irského nebe přišla zpráva, že U2 překvapivě brzo dokončili svojí třináctou desku, nazvali ji Songs of Innocence a udělali navíc něco, s čím zřejmě nikdo nepočítal. Desku prodali firmě Apple, která ji okamžitě povolil celou přehrát ve svém playeru iTunes zadarmo a dokonce ji prostřednictvím mobilní aplikace i uživatelům iPhone nevyžádanou poslal do jejich mobilních přehrávačů. Šanci výběru až posléze zmírnil doplňkem aplikace, kterým jde jednoduše a rychle z přehrávače odstranit.
Už samotný způsob a etika distribuce desky je diskutabilní, ale faktem zůstává, že většina uživatelů byla zřejmě s tímto tahem spokojená, případně byla ukojena jejich zvědavost a po prvním přehrání šla deska pěkně z útrob telefonu. Že U2 dostali za tento tah dobře zaplaceno, nemůže pochybovat snad nikdo. Stejně tak je i pro Apple tento marketingový tah skvělou propagací. Kdo ale od samého začátku brečí, jsou prodejci hudby.
Obvinili kapelu ze sobeckého prospěchářství a dokonce její rozhodnutí považují za rovné hudebnímu pirátství a napomáhání devalvaci hudby. Přitom není tajemstvím, že zrovna Bono v nedávné minulosti veřejně brojil proti internetovému porušování autorských práv právě ilegálním stahováním hudby ze sítě. Na druhou stranu se teď hájí tím, že společnost Apple si od nich desku regulérně koupila a co s ní udělali dál, je jejich věc.
Prodejci kontrují argumentem, že tato manýra naprosto evidentně ruinuje mladé umělce. Pokud taková megastar jako jsou U2 dá svojí desku zdarma k užívání, je dost málo pravděpodobné, že méně známé kapely a interpreti uspějí s prodejem, byť by šli s cenami dolů. Jenže, to je přesně moment hodný polemiky. Není to náhodou jenom dost logicky očekávatelná odpověd na dlouhodobý stav v hudebním průmyslu?
Nadnárodní hudební korporace vykořisťovaly začínající umělce dost dlouho a zkoušely trpělivost hudbymilovných konzumentů nepružnou cenovou politikou. S masivním používáním internetu jako dalšího rozměru veřejného prostoru přicházela plíživě hrozba, že by o svoje pozice na trhu, čísla a vliv mohly přijít a teď se ta hrozba naplňuje. Velké společnosti buď fúzují, nebo rovnou krachují, na internetu je k mání téměř veškerá hudba zadarmo, i když ve většině případů nelegálně, výhrůžky, restrikce a morální apely nefungují.
Dobře jim tak, chtělo by se říct. Na druhou stranu, škoda starého pojetí hudby ve smyslu vinylových desek, kazet, cédéček s hmatatelnými obaly a kamenných obchodů, kde člověk alespoň něco prožíval. Ať tak či tak, bez ohledu na to, jaká deska U2 je, způsob, jakým byla doručena lidem bude dost možná jedním ze zlomových okamžiků. V jakém smyslu, to se dozvíme brzo.
Témata:
Související
Neco na tom je, oni neplati dane. Bono ma nadaci a vsechny penoze, co zbydou jdou na nadaci. Na poslednim koncerte vybrali 10 milionu a z toho si 8 milionu BOno nechal. Ale i tak jsou uctivany a nikdo na ne nemuze. Jsou mazany.