Oteplování na Sibiři odkrývá nebezpečné hroby: Hrozí světu epidemie neštovic?

Vědci o tomto riziku vědí už několik let, ale teprve poté, co se francouzským vědcům podařilo „oživit“ 30 000 let starý virus, který byl zamrzlý v ledovci, varovalo francouzské Národní centru pro vědecký výzkum, že možnost návratu vymýceného viru neštovic nelze zcela vyloučit.

Zpravodajci britské stanice BBC Future položili otázku, zda je možné, aby se z rozmražených těl lidí, kteří na neštovice zemřeli, mohl virus uvolnit. Pokud by se to potvrdilo, stálo by lidstvo před rizikem globální pandemie této nemoci. BBC Future se opírala o článek z roku 2002 z pera Richarda Stonea, který se v něm tázal, zda v Arktidě, tedy na území rozkládajícím se severně od severního polárního kruhu, číhají prudce nakažlivé a ve často smrtící neštovice.

Na severovýchodě Sibiře u řeky Kolyma popsal děsivé místo, kam úřady vyslalo vědce, aby zkoumali ostatky lidských těl z 18. století, která měla na sobě stopy neštovic. Někteří vědci zastávají teorii, že zmražená těla na severu Sibiře mohou být úrodnou půdou a jakousi zásobárnou tohoto nebezpečného viru. Neštovice jsou totiž vůči zmražení odolné. V minulosti navíc trvale zmrzlá půda neboli permafrost už vydala několik druhů bakterií, které jsou více než 3 miliony let staré.  V souvislosti s francouzským objevem z minulého týdne vědci varují, že vlivem klimatických změn a rozmrzáním oblastí, které dosud nikdy nerozmrzaly, se mohou objevit prastaré viry s dosud neznámými účinky.

Virus, který dostal jméno Pithovirus sibericum, se našel ve vzorku odebraném z hloubky 30 metrů pod trvale zamrzlou půdou pobřežní tundry na Čukotce nedaleko Východosibiřského moře, kde průměrné roční teploty jsou minus 13,4 stupně Celsia. Tým virus rozmrazil a sledoval, jak se množí v kultuře v Petriho misce, kde napadl jednoduchý jednobuněčný organismus amébu.

Metoda radiouhlíkového datování našla ve vzorku odebrané půdy rostliny staré více než 30.000 let. Pochází tedy z doby, kdy se po Zemi proháněli mamuti a neandrtálci, uvedli vědci ve studii zveřejněné v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Oživený virus je pro člověka či zvířata neškodný, napadá jen améby, dodali vědci. Jejich práce nicméně dokázala, že viry mohou přežít uzamčené v permafrostu po velmi dlouhou dobu.