Sexuoložka k případu Anička: Policie dělá chyby, podceňuje devianty

Případ zmizelé Aničky Janatkové, která se 13. října nevrátila domů ze školy, poutá pozornost celé společnosti. Jednou z vyšetřovacích verzí je i ta, že ji unesl a zneužil deviant. "Je samozřejmě možné, že ji někdo unesl třeba pro peníze, já tomu ale nevěřím. Podle mě vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního devianta," říká Herrová, která si myslí, že policie podceňuje nebezpečí, které jedinci se sexuální odchylkou představují.

Měl penis venku, policisty to nezajímalo

Herrové zejména vadí, že policie podceňuje drobnosti a důležité věci považuje za prkotiny. Neřešené drobné přestupky pak mohou přerůst do tragédie brutálních rozměrů.

"Dostali jsme třeba hlášení, že na jisté místo chodí muž, který obtěžuje děti. Když tam policisté přišli, našli ho s otevřeným poklopcem. Řekl jim, že tam čeká na kamaráda. Proč měl penis venku, nevysvětlil. Policisty to ale přesto uklidnilo a odešli. Nic s tím nedělali. Pak se shodou okolností dostal k nám do léčebny. Zjistilo se, že je vysoce nebezpečný. V minulosti třeba souložil s děvčátkem a dusil ho," kritizuje Herrová jednání policie.

Herrová si myslí, že páky, jak nebezpečné devianty "zkrotit", policie má. Chybí k tomu ale vůle. "Možnosti, jak útokům deviantů předcházet, policie má. Já si ale myslím, že chybí chuť řešit tyto problémy pořádně. Když se narazí na člověka, který se chová podezřele, měl by jít před znalce. Pak se mnohdy odhalí věci, o kterých do té chvíle neměl nikdo tušení. Zanedbávají se drobnosti. Zásadní problém vidím v policejním vyšetřovaní. Důležité věci jim připadají jako prkotiny. Postupně se ale chování deviantů zhoršuje. Z menších věcí si troufají na větší. Nakonec třeba zlikvidují svou oběť, jako se to stalo třeba u případu Jakuba Šimánka," připomíná Herrová jeden z nejtragičtějších případů.

V souvislosti s pohřešovanou Aničkou se jí hlavou honí, co se mělo udělat jinak a co by se mělo dělat příště. "Já léčím devianty a případ Aničky mi prostě nemůže být lhostejný. Říkám si: Co když jí třeba něco udělal nějaký můj pacient, co když se tomu mohlo zabránit," popsala Herrová, jak moc jí případ zmizelé dívky trápí.

Náhodný útok devianta

Sama se přiklání k verzi, že šlo o náhodný útok nemocného člověka. Anička byla ve špatnou chvíli na špatném místě. "Člověk, kterého žene sexuální pud, nejedná promyšleně. Je možné, že si dívky všimnul dřív, ale útok na ni byl záležitostí momentální pohnutky. Zaujmout, dotknout se, ulovit. Tak nějak přistupuje deviant ke svému objektu. Oni vnímají realitu jinak než ostatní. U vyhlédnuté ženy například nerozeznají signály vábení a signály cudnosti," popisuje sexuoložka jednání psychopata.

Proč se zpotil? Ví se to?

O Otakarovi T. (41), který byl v souvislosti se zmizením Aničky obviněn, si Herrová iluze rozhodně nedělá. Dlouholetá praxe jí naznačuje, že pokud se na Aniččině batohu našel jeho pot, nebude to náhodné. "Nechci pokládat naivní otázky, ale ptali se ho policisté pořádně, proč byl zpocený? Co bylo tím podnětem, že se zpotil? Byly to vnitřní pohnutky? Nebo vnější? Musí se primárně zjistit, co se mu v tu chvíli promítalo v hlavě," říká lékařka, která má s prací policie řadu negativních zkušeností a nebojí se jejich postupy otevřeně kritizovat.

Informace o deviantech musí jít do médií

Ne všichni devianti svou úchylku tají. Mnozí si svou nemoc uvědomují. Chtějí se léčit dřív, než svému pudu podlehnou. Nepomohou-li léky, přichází na řadu kastrace. "Zrovna teď jsem v kontaktu s dvěma devianty z Anglie, chtějí přijet do ČR, abychom jim tu provedli kastraci. Naráží to na různé předpisy, ale je důležité si uvědomit, že chtějí pomoc. O deviacích se musí otevřeně mluvit, média i policie o tom musí informovat. Je to důležité pro společnost, i pro devianty, aby si uvědomili, že jejich sexualita není v pořádku a je s tím třeba něco dělat, než bude pozdě," má jasno Herrová.