Co by bylo, kdyby Hitler vyhrál válku?

Alespoň takovou cestou se mohl ubírat svět podle nové knihy Spěšný vlak Ch.24.12. českého scifisty Jana Poláčka (53). Byla taková možnost alespoň trochu reálná?

Němci měli opravdu nadletadlo!

Je známo, že Němci se snažili úporně vyvíjet nové ničivé zbraně. Neváhali k tomu použít i některé mystické poznatky z Tibetu a jiných zemí. V Poláčkově románu prováděli magické obřady, aby zasvětili své bojovníky pro zázračnou zbraň zvanou Vril, jakousi nadzvukovou stíhačku, která svou sílu čerpá z germánských run a dalších energií. Tou pak Němci bombardovali New York za pomoci bomb, které získali od Japonců...

Zní to trochu nerealisticky, ale fikce o nadletadle není vůbec přehnaná. Němci totiž skutečně na konci války měli superletadlo!

„Reálně nasadili na konci války stíhací proudové letadlo. Nebylo tedy ještě nadzvukové, ale oproti letadlům spojenců vybaveným vrtulí to byl velký pokrok,“ vysvětluje odborník – Jiří Hynek, viceprezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. „Němci byli tenkrát podstatně dál než spojenci na druhé straně. Stíhačky použili na bombardování Londýna a je známo, že měli i mimořádně velký a těžký tank, proti kterému by byli i Rusové bezmocní, kdyby nebyl ještě hodně poruchový. Osobně si myslím, že žádná válka se nedá vyhrát jen zázračnými zbraněmi. Je to také o tom, jaké jsou finance, materiální i lidské zdroje...“ tvrdí Jiří Hynek.

Němci totiž na konci války už neměli kvalitní piloty – buď padli, nebo byli psychicky vyčerpáni, a tak mladíci, kteří na jejich místo nastoupili, byli ještě nezkušení. Stejně tak k jejich porážce přispělo i to, že neměli dostatek pohonných hmot. Vyráběli umělý benzin z uhlí a ten byl nekvalitní.

Proč měli nacisté rádi mystiku?

Už v roce 1918 vznikla v Německu podivná společnost Thule, která spojovala mýtus o dávné polární civilizaci Thule s árijskou nadřazeností. Dokonce byla popisována jako satanská organizace praktikující černou magii. Pomocí rituálů a drog se její členové dopracovávali k změněnému vědomí. Její pozdější členové, včetně Adolfa Hitlera, Rudolfa Hesse a dalších pohlavárů, se zabývali magií, mystikou i hypnózou. Domnívali se, že jsou budoucími vládci světa, kteří jsou chráněni proti všem nebezpečím nadpřirozenými silami, tajnými energiemi. Byli mezi nimi i okultisté, kteří vyvolávali duchy.

O Hitlerovi je také známo, že první, čeho se zmocnil, bylo tzv. Longinovo kopí, patřící dříve Habsburkům. Vyprávěla se o něm legenda, že jde o zbraň jednoho z vojáků, který milosrdně probodl Kristův bok. Toto kopí mělo svému majiteli přinášet neskutečnou sílu. Další zdroje síly hledali nacisté v Asii, Tibetu a dalších zemích, kde se podle nich nacházely tajné knihy a zmizelé civilizace.

Co by se stalo, kdyby nacisté zvítězili?

Na tuhle otázku se snažilo odpovědět už nemálo spisovatelů a historiků. Byli by z nás teď po 65 letech od války Němci? Byl by Berlín naším hlavním městem? Kde všude bychom měli pomníky vůdce? Stejné otázky položil Blesk spisovateli a publicistovi Stanislavu Motlovi, který se ve svých knihách zabývá fenoménem nacismu.

„Seriózní historie se vyhýbá jakýmkoliv spekulacím. V každém případě německý nacionální socialismus si sám nad sebou vynesl ortel smrti již 15. září 1935, kdy německý Říšský sněm přijal norimberské protižidovské zákony, což byl signál pro vyhlášení příští genocidy. Tuhle válku nacisté vyhrát opravdu nemohli,“ tvrdí Stanislav Motl, který v Českém rozhlase připravuje seriál Stopy, akta, tajemství.

O autorovi a knize

Jan Poláček (53) píše fantaskní příběhy, často s jakousi hororovou atmosférou. Jeho inklinace k sci-fi literatuře je dána i tím, že vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT. Jeho poslední kniha Spěšný vlak Ch.24.12. je zajímavým pokusem popsat alternativní poválečný vývoj po vítězství Hitlera. Poláček vystihl ponurou až morbidní atmosféru tohoto podivného státu. Podle kritiků ale románu chybí smysluplný děj, který by čtenáře vtáhl do příběhu.