Co se stane, když bude ropa stále unikat?

Kam až může ropná skvrna dojít? K celému východnímu pobřeží USA, Kanady, Mexika a postihnout může i velkou část amerického vnitrozemí. Přiblížit by se mohla až k Islandu!

Geolog a oceánograf Zdeněk Kukal (78) z České geologické služby se na možné dopady ropného úniku v Mexickém zálivu dívá s klidem vědce. Je specialistou na podobné záležitosti. „Je to samozřejmě mimořádně závažná událost, která tamní region poznamená možná na dlouhá desetiletí, ale katastrofa, která by se dotkla i nás, určitě nehrozí,“ řekl Blesku.

Co se stane, když....

...přijdou hurikány

Blížící se sezona hurikánů nad Mexickým zálivem se zatím projevila jen silným větrem a vlnobitím. „Vlny už přenesly ropu přes norné stěny. Ucpala úžiny mezi desítkami ostrůvků a jejich ekosystémy už mrtvé jsou, nebo brzy budou,“ říká s politováním Zdeněk Kukal. „Nikdo nedokáže předpovědět, co se stane, když hurikán zvedne z mořské hladiny tuny uniklé ropy a vyklopí je stovky kilometrů daleko nad pevninou. Ani to není zcela vyloučeno,“ doplňuje. K mořské ekologické katastrofě se tak brzy mohou přidat problémy s ropou na pevnině. Na tisíce hektarů polí, lesů nebo ovocných plantáží zamořených ropou je hrůza pomyslet

...ropu nasaje Golfský proud

Mexický záliv je spíše vnitřní moře. „Vodní proud tam cirkuluje proti směru hodinových ručiček, ale každoročně v této době se mění vlivem rovníkového protiproudu z Karibiku, směrem od Portorika a Haiti,“ řekl Kukal. Tento vodní proud mění hladinu moře v Mexickém zálivu, ta je až o tři metry vyšší než v Atlantském oceánu. „Právě proto voda z Mexického zálivu odtéká Floridskou úžinou mezi Floridou a Kubou do Atlantiku rychlostí až čtyř metrů za sekundu. To by mohlo ropu strhnout do Golfského proudu a možná že už k tomu došlo. Pak by ropná skvrna zřejmě kopírovala východní pobřeží USA až k mysu Hatteras a kanadskému ostrovu Newfoundland,“ dodává vědec.

...únik se ještě zvýší

Golfský proud se v Atlantiku větví na různě dlouhé i silné jazyky, mnohdy se i rozpadá na protiproudy a víry. „Ropa se v nich po styku s kyslíkem naředí a rozptýlí, nejhorší lehké uhlovodíky vytěkají a zbytek se vysráží,“ vysvětluje oceánograf Kukal. Podle něj by se ropné zbytky mohly dostat možná i tisíc kilometrů na východ od pobřeží Severní Ameriky. „Ovšem pokud by se únik ropy z havarovaného vrtu řádově zhoršil, mohla by ropa postoupit až šestnáct set kilometrů, hodně jižně od Islandu. Myslím, že dál už ne,“ domnívá se.

...bude dál unikat metan

Profesor oceánografi e John Kessler z Texas A&M University tento týden varoval, že po ropné havárii stouplo množství metanu v Mexickém zálivu až milionkrát. Takové množství tohoto plynu zcela změní dosavadní ekologické poměry v moři. Profesor Kessler spolu se svým vědeckým týmem po deseti dnech měření zveřejnil zprávu, z níž vyplývá, že se v moři kvůli metanu nebývalou měrou začínají množit mikroorganismy, které spotřebovávají kyslík. Ten pak chybí rybám i dalším živočichům a vznikají rozsáhlé mrtvé podmořské oblasti