Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Z uprchlíka, který chtěl do Evropy, udělali otroka: Chovali se k nám jak ke zvířatům

Autor: Darina Jíchová - 
3. března 2018
19:42

Nigerijec Victory (21) strávil skoro rok svého života jako otrok v Libyi. Z otroctví byl vykoupen v říjnu roku 2017, do rodné Nigérie se vrátil teprve na konci ledna. Žije nyní ve státě Edo. „Jsem v podstatě osamělý bezdomovec,“ popisuje svou situaci Victory. Svůj příběh sdílel s reportéry stanice CNN.

Řekl, že to všechno začalo tím, že chtěl své rodině poskytnout lepší život. „Všechno, co dělám, je pro ně,“ prohlásil. Jeho příběh mezi Nigerijci není nic neobvyklého, stovky lidí, kteří se snaží z afrického státu uniknout, skončí jako otroci v Libyi. Victory se chtěl nechat propašovat do Evropy, ale nakonec skončil úplně jinde.

Cesta do Evropy skončila v Libyi

Jeho osud sdílí všichni uprchlíci, kteří nemají finance na to, aby zaplatili cestu do Evropy, přesto přistoupí na dohodu pašeráků. Victory řekl, že ho k činu vedly fotografie, které na internetu sdíleli jeho známí, kterým se podařilo do Evropy dostat. V červnu 2016 on a dalších dvanáct Nigerijců nastoupili do pašeráckho autobusu a započali svou cestu pryč. Podle vlastních slov snil o tom, že si v Evropě najde práci a peníze bude posílat rodině, aby si ušetřili na cestu za ním.

Nigerijci místo v Evropě skončili v Libyi jako otroci. Nigerijci místo v Evropě skončili v Libyi jako otroci. | reprofoto/twitter

Pašerákům dal své veškeré úspory. Poté, co dorazili do Libye, byl naprosto unešený. Těšil se, až dorazí do Itálie. Jeho nadšení mu ale dlouho nevydrželo. Pašeráci jejich skupině totiž oznámili, že nemají cestu zaplacenou. Od každého chtěli 20 tisíc korun. Nikdo z nich ale už neměl peníze. Pod výhrůžkou smrti je převezli na nedalekou farmu a prodali je do otroctví.

Práce, bití a týrání

Čekalo ho osm měsíců těžké práce a bití, on i ostatní museli volat svým rodinám a prosit, aby je vykoupily. Victoryho matka nakonec peníze sehnala a zaplatila jeho propuštění. Mladík byl ale zadržen a další pár měsíců strávil v libyjském uprchlickém táboře. Ani návrat domů pro něj nebyl šťastnou událostí, zadlužená rodina byla soudně vystěhována z jejich domu.

Victory uvedl, že ho to naprosto zlomilo. Přišlo mu, že je pro rodinu jen břemenem. Rozhodl se, že se k matce a sourozencům nevrátí, aby jim nepřitěžoval. Žije na ulici. „Jím jednou denně, asi…většinou večeři,“ řekl. „Vím, že moje rodina toho má málo, kdybych byl s nimi, měli by toho ještě míň. Ne, musím to zvládnout sám,“ sdělil novinářům.

Výhled do budoucna

Neustále ho pronásledují noční můry toho, co zažil v Libyi. „Chovali se k nám hůř než ke zvířatům,“ svěřil se mladík. Jako jeden z mála Nigerijců prodaných do otroctví zacházení svých „majitelů“ přežil. „Cítím se jako hrdina, mnohým se stalo totéž a nepřežili. Já jsem naživu,“ prohlásil. Uprchlíci, kteří jsou nuceni vrátit se do Nigérie, žijí stejně jako Victory v naprosté chudobě. To je pro ně často tíživější, než co zažili v otroctví. „Musím se svým životem něco udělat. V Libyi mým cílem bylo přežít, teď to musím zúročit,“ řekl odhodlaně.