Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Kvóty pro uprchlíky jsou v pořádku. Advokát radí EU smést slovenskou žalobu

Autor: pet, ČTK - 
26. července 2017
11:25

Zamítnutí žalob Slovenska a Maďarska na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót dnes Soudnímu dvoru Evropské unie navrhl jeho generální advokát Yves Bot. Podle jeho názoru mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka a Rumunska, účinně a přiměřeně přispívá k tomu, že Řecko a Itálie mohly čelit důsledkům tehdejší migrační krize.

Generální advokát soudí, že malá účinnost opatření je dána mimo jiné částečným či úplným nevykonáním napadeného rozhodnutí některými členskými státy Unie, včetně Slovenska a Maďarska. To je podle něj v rozporu s „principy solidarity a spravedlivého rozdělení zátěže“, která pro členské státy Unie v oblasti azylové politiky platí.

Země EU si v dvouletém programu, který do září letošního roku předpokládal převzetí až 120 tisíc žadatelů o azyl z obou jihoevropských zemí, rozdělily jen něco přes 20 tisíc osob.

Konkrétní nové statistky by dnes měla nabídnout Evropská komise, která kvůli neochotě migranty přebírat zároveň nejspíš do další fáze posune řízení vedená vůči Maďarsku, Polsku a České republice.

VIDEO: Andrej Babiš o migraci a kvótách

Unijní soud, který dnes o žalobě Slovenska a Maďarska ještě nerozhoduje, se při konečném vynášení rozsudku doporučením svého generálního advokáta řídit může, ale také nemusí.

Advokát Bot došel k závěru, že rozhodnutí je nelegislativním aktem, jeho přijetí kvalifikovanou většinou členských států bylo v pořádku a k věci se nemusely vyjadřovat národní parlamenty. Přijaté opatření je navíc podle něj pouze dočasné – systém má každopádně skončit letos v září – a členské země taková dočasná opatření k řešení migrační krize přijímat mohou.

Právník unijního soudu také odmítl tezi, že rozhodnutí je v rozporu se závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přerozdělování „na základě konsensu“. Podle něj se tyto závěry vztahují k prvnímu projektu přerozdělování 40 tisíc osob, na kterém se státy skutečně shodly konsensuálně a ne až k druhé fázi programu, kde už byla menšina členských zemí přehlasována.