Čeká nás obří uprchlická krize, přijdou miliony lidí, varují odborníci

Autor: Jaroslav Šimáček - 
3. 6. 2017
05:01

Uprchlická krize z roku 2015 bude překonána. „Časovanou bombou“ je Afrika, ze které se do Evropy chystají miliony uprchlíků, varovali při bezpečnostní konferenci v Praze experti. Evropa a Česko společně s ní se nenachází ve snadné pozici. A při tom všem EU pomalu ztrácí důležitého spojence – právě kvůli krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa by se měla soustředit více na své vlastní kroky. Společné, jednotné, doporučovali odborníci.

Svět marně hledí k Sýrii a Iráku, kde krize a boj s džihádisty nekončí, hrozí však další vážné problémy, varují experti. „Tváří v tvář mnoha konfliktům v blízkém i vzdálenějším okolí Evropy je nutné promýšlet a realizovat nové přístupy. Evropa se nachází v nelehké situaci,“ říká šéf Střediska bezpečnostní politiky Miloš Balabán.

Jeho slovům přihlíželi mezi řadou hostů mj. exministr zahraničí Karel Schwarzenberg či miliardář Karel Janeček. Mluvilo se o bezpečnostních otázkách, včetně těch, které jsou spojeny s uprchlickou krizí. „Při pohledu do ulic evropských měst s vraždícími džihádisty to dnes spíše skutečně vypadá na střet civilizací, o kterém před čtvrt stoletím psal Samuel Huntington,“ pokračoval Balabán.

Na Evropu se valí ještě horší uprchlická krize

Jenže problémy, které Evropu čekají, nejsou „jen“ konfesního charakteru, otázkou náboženského vyznání. S obavami hledí odborníci jižním směrem - do Afriky, která populačně roste.

„Do roku 2050 se Afrika co do počtu obyvatel dvakrát zvětší a bude mít dvě miliardy obyvatel. Dramatický nárůst obyvatel při ekonomické nerozvinutosti řady zemí bude mít závažné sociální a bezpečnostní dopady, které mohou vést k masové migraci, která bude mnohem větší, než jakou Evropa zažila před dvěma lety v roce 2015,“ upozornil Balabán.

„Přijdou miliony uprchlíků, budou problémy v severní Africe, které potrvají nejméně tak dlouho, jako naše evropská třicetiletá válka,“ přitakával německý profesor Harald Müller.

Mladí lidé bez perspektivy jako cíl teroristů i hrozba pro EU

Balabán v této souvislosti připomněl i složitou situaci v konkrétních zemích. „Nigérie se za několik let stane třetí nejlidnatější zemí světa a vzhledem k působení teroristické organizace, která spolupracuje s Islámským státem, Boko Haram, se lze ptát, jaké dopady to bude mít i na Evropu. V Sahelu, kam patří i nám známé Mali, dnes žije 81 milionů obyvatel a za 13 let by to ale mělo být už 120 milionů,“ pokračoval Balabán.

Situace lidí v Africe se navíc bude zhoršovat, varoval. „Je a dále to bude doprovázené obrovskými problémy v oblasti sociální, zdravotní, hygieny, výživy a vzdělávání. Problémy jsou živnou půdou pro činnost celé řady islamistických teroristických uskupení, které intenzivně prorůstají do života tamních společností,“ uvedl český odborník.

V západní Africe se již nyní projevuje vysoká natalita – nárůst o necelá tři procenta ročně. „50 procent obyvatel do 15 let vytváří výbušnou směs v podobě zvýšené kriminality. Je snadné radikalizovat a do teroristických organizací rekrutovat mladé lidi, kterým chybí jakákoliv životní perspektiva,“ dodal.

I tito lidé se stávají hrozbou pro Evropu. Do Evropy míří mj. z Libye. „Nyní je Libye země nikoho. Není tam vláda, není tam řízení a migrantský problém narůstá,“ uvedl italský admirál Luigi Binelli Mantelli, bývalý náčelník Generálního štábu italské armády.

„Západní okupanti v muslimských zemích“

Jak se na další hrozící krizi připravit? Zazněla i upozornění na výroky německé kancléřky Angely Merkelové, že se Evropa musí starat více o sebe. „Že Evropa vezme obranu do svých vlastních rukou, to se nenaplní,“ míní však profesor Müller.

I vojenské intervence na zlepšení situace v některých zemích označil za „marné“. „Někde je to naprostá katastrofa - jako Irák. Zasáhneme ve většinově muslimské zemi, nechápeme situaci v terénu a potom jsme vnímáni jako okupanti, ne jako neutrální arbitr, který přináší mír. Toho už jsme byli svědky mnohokrát, výsledkem je chaos,“ upozornil.

A tak přináší jiné řešení. Dát lidem práci, aby nemuseli utíkat. A nejen to. „Podpořit těch několik málo dobrých vlád. Např. na Blízkém východě je to Jordánsko. Nebo Tunisko. Ačkoli to nikde není čistá demokracie. Velice důkladně bychom se měli zajímat o jejich potřeby - co můžeme udělat pro to, aby tyto země zůstaly stabilní. A aby odsud nemuseli lidé nikam utíkat,“ dodal.

Navrhuje proto hospodářské zóny na pobřeží Středozemního moře v Africe, které by měly volný vstup do evropského hospodářského prostoru. „Zóny, které jsou chráněné od zbytku země. Zejména v severní Africe by to bylo třeba,“ podotkl.

Evropa ztrácí v Trumpovi spojence, míní experti

Čekat na to, že se situace vyřeší sama, by byla osudová chyba, shodují se experti. Je třeba konat. Rozvojová politika a humanitární pomoc Africe mohou mít skutečně velký význam, souhlasí Balabán. Upozornil však na jeden detail - USA vydávají na tuto kapitolu pouze 0,2 procenta HDP.

Padala však také upozornění, že důležitou roli v současné turbulentní době v Evropě hraje Itálie. Mj. od bývalého velvyslance v Turecku Tomáše Laněho. Ve Středozemí je Itálie „frontovou zemí evropské bezpečnosti“, říká Balabán.

Na konferenci proto vystoupil i velvyslanec Itálie v ČR Aldo Amati. „Někteří přátelé se stali pouhými známými. Doby, kdy Evropané mohli počítat s pomocnou rukou, pominuly,“ uvedl Amati. Narážel tím na poslední kroky Donalda Trumpa včetně odmítnutí podepsání klimatické smlouvy z Paříže. „Musíme si z toho udělat závěry jako Evropané,“ upozornil.

Evropa by proto měla podle něj mířit k silnější integraci, aby dokázala blížícím se problémům čelit účinně a společně. „Naštěstí, díky bohu, máme ve Francii prezidenta, od něhož očekáváme nové činy a spolu s kancléřkou Merkelovou povede Evropu k novým krokům integrace,“ řekl Amati na adresu Emmanuela Macrona.

Evropa bude muset vystoupit z komfortní zóny

Na Trumpovy kroky se zaměřili i další řečníci. „Udělejme Ameriku znovu skvělou? Je to velmi specifický rámec. Není to izolacionismus jako před 2. světovou válkou, ale je to staromódní atlanticismus. Spojené státy se otevřely novému myšlení,“ podotkl Brit Richard Sakwa z univerzity v Kentu, zatímco admirál Mantelli později podotýkal, že zájem USA se skutečně přesouvá. A oslabuje to i NATO.

Z Trumpova odklonu však vidí Sakwa i východisko. „Je zapotřebí se zamyslet nad vlastními selháními, nezdary v našem vedení,“ apeloval. „Budeme muset vystoupit z naší komfortní zóny, ve které jsme se dlouho pohybovali,“ doplnila Iréne Mingassonová, šéfka regionálních programů Evropské komise zvaných „Sousedství Jih“. Dle ní je třeba zaměřit se na pomoc a dialog i v afrických zemích, kterých se problémy migrační krize bytostně týkají.  

Letošní téma bezpečnostní konference přitom bylo „Meče a pluhy“. Meče jako „hard power,“ vojenská síla, „pluhy“ coby diplomacie a humanitární rozvojová pomoc, které mohou také pomoci čelit hrozbám. Nacházet rovnováhu mezi tím ale není jednoduché, uvedl Balabán. „Exportovali jsme demokracii a západní hodnoty za naše hranice, ne vždy ale s rozmyslem. Což se nám i několikrát vymstilo,“ podotkl odborník.

Zaorálek onemocněl. Řeč přišla i na evropskou armádu

Z konference se nakonec omluvil ministr zahraničí Lubor Zaorálek (ČSSD) kvůli nemoci. „Žádná evropská země individuálně není schopná čelit těm hrozbám globálního charakteru, krizím v našem sousedství, izolovaně. Ve společnosti ostatních a v kolektivní reakci je naše síla,“ podotkl Ivo Šrámek, Zaorálkův náhradník a náměstek ministra zahraničí.

Řeč tak přišla i na společnou evropskou armádu. „Když nasčítáme jednotlivé evropské armády, zjistíme, že jsme jedna z nejsilnějších armád na světě, ale nemáme struktury k tomu, aby tyto armády, tyto síly mohly spolupracovat. Nemáme velitelství, nemáme plánovací schopnosti. To všechno Evropě v tuto chvíli chybí,“ dodal.   

VIDEO: Uprchlíci se stali terčem české nenávisti, míní Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

Video Šéf OPU Rozumek: Pomáhají Češi dostatečně s uprchlíky? - Blesk - Jaroslav Šimáček
1080p 720p 480p 360p 240p

Doporučujeme
Další videa
Články odjinud