9°C
Němci zatrhnou uprchlíkům lhaní o totožnosti. Budou jim „lustrovat“ mobily
Návrh, který usnadní deportace neúspěšných žadatelů o azyl do jejich vlasti, ve středu schválila německá vláda. Nové nařízení umožní kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků a počítá také v některých případech s nasazením elektronických náramků. O schválení návrhu, na němž se před dvěma týdny dohodla ústřední vláda se zástupci spolkových zemí, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě.
Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu běženců, do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří ve spolkové republice nemají nárok na azyl ani na jinou formu právní ochrany.
Loni jich asi 55 tisíc odešlo dobrovolně a dalších 25 tisíc bylo deportováno. Letos chce spolková vláda výrazně zvýšit počty obou skupin.
Přispět k tomu má i nově schválený návrh, který podle všeho bez problémů projde také parlamentem. Do budoucna má díky němu být jednodušší vzít do vazby před vyhoštěním cizince, kteří mohou představovat výrazné nebezpečí pro život a zdraví ostatních nebo pro vnitřní bezpečnost. Bude je také možné sledovat pomocí elektronických náramků.
Lustrace mobilů i simek
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) navíc získá pravomoc kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků, aby mohl ověřit jejich identitu. Podle některých odhadů by takové opatření mohlo dopadnout na desítky tisíc běženců. Výhrady k němu má mimo jiné opoziční strana Levice, podle níž jde o nepřiměřený zásah do soukromí.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) naproti tomu považuje opatření za rozumné a přiměřené. Zdůraznil, že BAMF bude mobilní telefony prověřovat, jen když nebude mít jinou možnost, jak totožnost zjistit. Někteří migranti se podle něj klamáním o svém původu snaží zvyšovat svoje šance na setrvání v Německu. Často přitom nemají pas, mobilní telefon ale ano.
Vše změnil teror v Berlíně
Dnes schválená opatření počítají také s tím, že migrantům, kteří lhali o své identitě, bude možné nařídit pobyt na určitém místě nebo v určité oblasti.
Návrh je jednou z reakcí na prosincový teroristický útok v Berlíně. Jeho pachatele – Tunisana Anise Amriho – se německé úřady v minulosti pokoušely deportovat, avšak neúspěšně.
V Německu bylo na konci loňského roku více než 207 tisíc migrantů, kteří by se měli vrátit do země původu. Zhruba tři čtvrtiny z nich dostaly od německých úřadů odklad, takže nemusí vycestovat okamžitě.
Německá vláda se odmítnuté žadatele o azyl k návratu do vlasti snaží motivovat i finančně. Letos chce na podporu dobrovolných návratů dát dohromady 90 milionů eur (2,4 miliardy korun). „Samozřejmě má dobrovolný návrat přednost,“ uvedl dnes de Maiziére. Zároveň je ale třeba prostředků, jak deportovat ty, kteří se dobrovolně vrátit nechtějí, míní.
Témata:
Související
