7°C
Kariéra teroristy: ISIS platí lépe než EU, varuje Čech, který navštívil ghetta
Nejchudší uprchlíci, kteří utíkají před válkou, ve skutečnosti do Evropy nechtějí a přežívají v uprchlických táborech v těch nejotřesnějších podmínkách. Jsou tak snadným cílem verbířů ISIS, kteří jim za stovky euro nabízejí kariéru teroristy. Upozornil na to europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se vrátil z utečeneckých center v Libanonu a Jordánsku. „Většina z nich rozhodně nemá mobil, ale jejich každodenní starostí je sehnat pitnou vodu a jídlo,“ popsal tamní situaci.
Nelidské podmínky pro bydlení, minimální zdravotní péče a každodenní boj o jídlo a vodu. Tak popisuje situaci v uprchlických zónách v Jordánsku a Libanonu europoslanec Tomáš Zdechovský, který se přímo tam vypravil, aby prověřil, na co míří peníze z Evropské unie. Jen v letech 2014 až 2016 přispěla Unie na řešení uprchlické krize v těchto dvou zemích více než 1,25 miliardy euro (33,7 miliardy korun).
„EU v těchto zemích platí přes 60 procent humanitární pomoci, která směřuje na zajištění základních věcí, jako je školství, potravinová pomoc nebo infrastruktura,“ řekl Blesk.cz Zdechovský. Díky pomoci z EU se třeba v Libanonu vytvořilo velké vzdělávací centrum.
Chudí migranti v hledáčku ISIS
Právě vzdělání a poskytnutí peněz na základní životní potřeby nebo jídlo je podle něj velmi důležité, jinak se prý může snadno stát, že se uprchlíci vydají ve stopách organizace ISIS. „Pokud jsou lidé bez práce a nevzdělávají se, je jednoduché je zradikalizovat. V Libanonu i Jordánsku působí Islámský stát, a zatímco humanitární pomoc se pohybuje mezi 30 až 50 dolary, Islámský stát jim nabízí až 1000 dolarů, aby za ně bojovali,“ popisuje europoslanec.
Jordánsko sice pomocí svých tajných služeb a informátorů proti těmto verbířům bojuje, ale ne vždycky se to povede. Radikalizovaný uprchlík se pak může s pomocí ISIS dostat do Evropy a útočit. Lidé, kteří už několik let žijí v otřesných podmínkách bez lékařské péče, často nemají ani jinou perspektivu.
Platební karty EU na nákup jídla
Základní pomoc by proto měly poskytnout i peníze na platebních kartách, které EU uprchlíkům rozdává. Je to jediný způsob, jak ohlídat, za co budou tyto peníze utraceny. „Lidé si musí koupit základní potraviny a věci. Karta nedovoluje kšeftovat a navíc má EU pod kontrolou pohyb peněz. Uprchlíci si za tyto peníze například nekoupí převaděče,“ vysvětluje Zdechovský. Navíc se tito uprchlíci většinou ani netouží dostat do EU, ale chtějí se po skončení války vrátit do své země.
Podmínky, ve kterých mnozí už několik let žijí, jsou velmi špatné a lidem nedávají vyhlídky na lepší budoucnost. „Na jednom kilometru čtverečním žije několik desítek tisíc lidí,“ popisuje tamní realitu Zdechovský. „Největší problém je nedostatek místa, budovy praskají. Nejsou zajištěné a jsou životu nebezpečné. Každodenní starost je tam sehnat pitnou vodu a jídlo. Chybí jim zdravotní péče, spousta z nich by potřebovala třeba ošetření zubů,“ dodává. Typičtí uprchlíci podle něj nejsou lidé s mobily, ale lidé, kteří nemají žádný majetek a často vlastní jen jedno oblečení.
Uprchlická centra prý většinou vznikla spontánně a načerno a nachází se v nich statisíce lidí. Jen v Jordánsku žije v současnosti podle odhadů 657 tisíc uprchlíků ze Sýrie, dva miliony Palestinců, 54 tisíc Iráčanů a 5 000 uprchlíků ze Súdánu a Somálska.
VŠE O UPRCHLICKÉ KRIZI ČTĚTE ZDE
Témata:
Související
