Sužované země se radí o běžencích: Balkánskou cestu zavřem navěky, hřměl Tusk

Rakouský kancléř Christian Kern, který do Vídně pozval představitele deseti států a Evropské unie, označil za hlavní cíl schůzky rychlý pokrok v řešení migrační krize. Týká se to podle něj především oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie a poskytování pomoci zemím, v nichž migranti pobývají.

Orbán chce svážet uprchlíky do obřích táborů. Mají stát mimo Evropu

Tusk také zdůraznil důležitost účinné kontroly vnějších hranic EU. Za zásadní podmínku dosažení tohoto záměru považuje úzkou spolupráci mezi partnerskými zeměmi západního Balkánu a Tureckem.

Jednání, které před polednem začalo v rakouské metropoli, se účastní kromě Kerna a Tuska i německá kancléřka Angela Merkelová a další šéfové či jiní zástupci vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska.

Solidarita je základ

Přítomen je také eurokomisař vnitra Dimitris Avramopulos, který se ve svém vystoupením hned na úvod dotkl citlivého tématu, když se dovolával povinnosti být solidární. „Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota,“ zdůraznil se zjevnou narážkou na kvóty pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, prosazované především Bruselem, Berlínem a Vídní.

Hlavně Maďarsko, ale i další tři státy visegrádské skupiny Česko, Slovensko a Polsko, povinné kvóty stanovené Evropskou unií pro přerozdělení migrantů odmítají. Jde o jedno z konfliktních témat kolem migrační krize, jež vyvolávají uvnitř EU neshody.

Práva a životy uprchlíků chce chránit OSN. „Průlom,“ říká Pan Ki-mun

Při podobné schůzce, která se ve Vídni konala v únoru, bylo dohodnuto uzavření balkánské migrační trasy. To výrazně přispělo k omezení přívalu uprchlíků a migrantů směřujících zejména ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, ale i z dalších asijských zemí do bohatých evropských států v čele s Německem, Švédskem a Rakouskem.