7°C
Německo opět na dvě části kvůli běžencům: Polovina obyvatel chce zavřít hranice
V Německu se výrazně zvyšuje počet podnikatelů z řad přistěhovalců a jejich rodin. Zatímco v roce 2005 bylo ve spolkové republice 567 000 samostatně činných podnikatelů s migračními kořeny, v roce 2014 už jich bylo 709 000. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnila Bertelsmannova nadace. Němci mají ale z běženců obavy, zhruba polovina je pro uzavření hranic, polovina si myslí opak.
Ve sledovaném období se také výrazně zvedl počet lidí, které samostatně činní podnikatelé s migračními kořeny zaměstnávají. V roce 2005 jich bylo 947 000, před dvěma lety už téměř 1,3 milionu, což představuje nárůst o více než třetinu.
Studie tak podle nadace dokládá, že lidé, kteří se do Německa přistěhovali nebo pocházejí z rodin, které se přistěhovaly, mohou výrazně povzbudit tvorbu nových pracovních míst.
Ta se ale netvoří všude rovnoměrně. Nejvíce jejich počet mezi lety 2005 a 2014 narostl v Bádensku-Württembersku (145 tisíc pracovních míst), Bavorsku (113 tisíc) a Hesensku (81 tisíc). Celkově nejvíc pracovních míst vytvořených lidmi s migračními kořeny je v Severním Porýní-Vestfálsku (300 000).
„Rozdělené“ Německo
Mezi Němci převažuje názor, že většina uprchlíků přichází do Evropské unie z ekonomických pohnutek. Lidé jsou také většinově přesvědčeni, že se mezi příchozími skrývají i teroristé. Ukázal to průzkum společnosti Ipsos, jehož výsledky představil deník Die Welt.
V průzkumu uvedlo 51 procent dotázaných, že souhlasí s tvrzením „Většina uprchlíků, kteří přicházejí do mé země, nejsou ve skutečnosti běženci. Přicházejí z hospodářských důvodů nebo s cílem vydělávat na našich sociálních dávkách“.
Dokonce 71 procent dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že se mezi běženci skrývají teroristé. Deník Die Welt přitom upozorňuje, že sběr dat pro průzkum se uskutečnil ještě před červencovými atentáty v Nice, ve Würzburgu a v Ansbachu.
Průzkum rovněž ukázal na skepsi Němců k tomu, zda se podaří uprchlíky integrovat do německé společnosti. O tom, že začlenění příchozích skončí úspěšně, je přesvědčeno 38 procent lidí, 51 procent dotázaných v úspěšnou integraci nevěří.
Německá společnost je rozdělená v pohledu na to, zda by se kvůli migrační krizi měly uzavřít hranice. Tento krok by podpořilo 44 procent dotázaných, opačného názoru je 45 procent Němců.
Podle analytiků společnosti Ipsos se bude uprchlická krize dlouhodobě promítat i do politiky. „Zacházení s žadateli o azyl, tedy připravenost společnosti přijímat je a integrace příchozích do evropské společnosti, trvale ovlivní budoucí politické diskuse. Tato otázka bude patřit i mezi témata nadcházejících voleb do Spolkového sněmu v roce 2017,“ řekl autor průzkumu Robert Grimm.
V Německu z uprchlické krize těží především populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která zatím stojí mimo celostátní parlament, uspěla ale ve volbách do řady zemských sněmů. V celostátním měřítku jí průzkumy slibují podporu kolem deseti procent.
Témata:
Související
