Pašeráci na Balkáně se přeškolili ze zbraní a drog na uprchlíky, popsal Čech

S převaděči se čeští dobrovolníci setkávají už od počátku své pomoci uprchlíkům, kdy v září loňského roku vyjeli do Maďarska.

„Podle svědectví některých dobrovolníků byli pašeráci buď domluveni s policií, nebo byla policie podplacená, ale na polích a silnicích v jižním Maďarsku se pohybovali v podstatě volně a snažili se „získávat zákazníky”. Stejně tak jsme se s pašeráky setkávali v jižním Srbsku i v Řecku, kde především v Idomeni a okolí byla jejich aktivita také poměrně výrazná,“ uvedl pro Blesk.cz analytik iniciativy Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák, která organizuje takzvaný Czech Team. 

Aktivita pašeráků podle něj souvisela vždy s konkrétní situací na dané hranici. Pokud byla otevřená a uprchlíci procházeli v podstatě volně nebo docházelo pouze k malému zdržení, nečinili se tolik a pro běžence nebyli tak atraktivní.

„Pokud došlo k delšímu zavření hranice nebo nějakému úzkému hrdlu na cestě, jejich aktivita se logicky zvyšovala, protože více uprchlíků bylo ochotno využít jejich služeb,“ vysvětluje Petrilák s tím, že i když je momentálně balkánská trasa uzavřená, přichází na Balkán týdně až několik set uprchlíků. A to téměř výhradně za pomoci pašeráků.

Ramadánu se přizpůsobily i uprchlické tábory. Lékaři jsou ve střehu

Drogy a zbraně mafie vyměnila za uprchlíky

Podle spolku momentálně vedou pašerácké cesty z Řecka hlavně přes Bulharsko nebo Makedonii právě do Srbska a pak dále do Maďarska. „Podle informací, které máme, se na Balkáně mnoho pašeráků a mafií přeorientovalo rychle z tradičního pašování zbraní a drog právě na uprchlíky přicházející z Turecka - takže využili situace a možnosti rychlého výdělku,“ upozorňuje Petrilák. Kombinace uprchlické krize a zavřených hranic podle něj tak v tuto chvíli znamená živnou půdu a obrovsky výhodný byznys i pro kriminální sítě, které se předtím pašování lidí nevěnovaly. 

Uprchlíci s pašeráky mají své zkušenosti už z Turecka, odkud si často přinášejí traumatické vzpomínky nejen na plavbu přes moře na malých nafukovacích člunech. Dokonce jim tvrdili, že ve vysoké ceně této „služby“ je započtena i dobrovolnická pomoc na řeckých ostrovech.

„Uprchlíci si na základě toho po příjezdu na Lesbos nebo další ostrovy mysleli, že za vylovení z vody, teplé oblečení, jídlo i pití zaplatili a očekávali někdy lepší věci, než kterých se jim dostávalo. Docházelo tak k nepříjemným situacím, ale díky naší informační síti se vše poměrně rychle vysvětlilo a pašerákům jsme tuto záminku k navyšování ceny znemožnili,“ líčí Petrilák.

S létem se můžou uprchlíci vrátit na evropské pláže. Klíč je v Turecku

Nejagresivnější pašeráci byli prý na jihu Maďarska 

V Idomeni v Řecku se pak pravidelně objevovali lidé, kteří si zkusili zaplatit nelegální přechod do Makedonie, ale po probdělé noci se vraceli okradení o tisíce eur a někdy i zbití od pašeráků, policistů nebo pohraniční stráže.

„Setkávali jsme se s tím, že uprchlíci byli okradení, někdy zbití, takže podlitiny, výjimečně zlomeniny. Samozřejmě mediálně jsou známé případy udušení v dodávce, dehydratace po dlouhé cestě a podobně,“ uvádí Petrilák.

Vůbec nejdramatičtější situaci ale čeští dobrovolníci zažili na hraničním přechodu v Röszke na jihu Maďarska, kde byli pašeráci velice agresivní. „Dobrovolníci se navíc snažili uprchlíky před pašeráky varovat a aktivně je odrazovat od toho, aby využili pašeráckých služeb - takže kontakt s pašeráky, kterému se nebylo možné úplně vyhnout, byl dost nepříjemný,“ uzavírá Petrilák. Na severu Srbska v Berkasovu naopak žádný problém s mafií nebyl, protože přechod přes hranice tam byl relativně rychlý a plynulý.