Islamolog: Běženci věří stereotypům o Češích. Jaké „pohádky“ si o nás vypráví?

„Uprchlíci a my: České očekávání a německá zkušenost.“ Zajímavá akce za účasti řady odborníků se odehrála tento týden na půdě Akademie věd v Praze. Nešlo však o záležitost „vědci sobě“, byla otevřená pro širokou veřejnost. A chvílemi to i podle toho vypadalo. Takřka jako na rockovém koncertě, kde však místa hudebníků zaujali čeští a němečtí experti, kteří za své výstupy sklízeli někdy dlouhý, jindy kratší potlesk, ale i nespokojené mručení. 

Nebezpečné stereotypy na obou stranách

Kromě trojice pozvaných německých profesorů vystoupil i doktor Bronislav Ostřanský, přední český islamolog a arabista. Během diskuze s lidmi Ostřanský upozorňoval na stereotypy. Neobjevují se jen mezi Čechy o uprchlících, ale vyskytují se také na straně migrantů.

„Stejně jako my máme určité stereotypy o muslimech, Arabech, tak Arabové mají velice zkratkovité představy o Evropě, o jednotlivých evropských zemích,“ uvedl Ostřanský v diskuzi. 

Pro Blesk.cz svou myšlenku rozvinul. „Stereotypy z obou stran jsou velice nebezpečné právě proto, že vzbuzují naprosto mylná a nerealistická očekávání. A to nejen ze strany Čechů o muslimech, kde jde o stereotypy, které jsou plné představ o nějakých násilných barbarech. Vedou k tomu, že lidé očekávají válečníky, barbary, nějaké násilníky a primitivy, proti kterým je třeba bojovat a je třeba se jim dokázat nějak vyrovnat,“ uvádí Ostřanský, který je i autorem knihy Atlas muslimských strašáků.

„Na druhé straně jsou zde však představy arabské omladiny. Jsou nerealistické, jde o úplně fantastické představy, které mají velice daleko k realitě. To se týká nejen způsobu života a nadsazených ekonomických očekávání, ale i toho, jak tady lidi žijí. Jaký je způsob seznamování se ženami, vztahy a tak dále. To je to riziko,“ varuje při dotazu Blesk.cz expert před stereotypy na obou stranách.

Raději do Iráku než žít v Česku: Experti řešili, proč od nás uprchlíci utíkají

Očima uprchlíků: Německo jako synonymum pro úspěch a neznámé Česko(slovensko)

„Je třeba říci, že představy, teď nehovořím o vzdělancích a akademické sféře, ale třeba o prostých studentech střední školy apod., jsou velice vzdálené realitě. Česká republika, nebo spíše Československo, jak to je pořád ještě zapsané, je poměrně málo známé. Je to něco, u čeho, když se zeptáte v Sýrii, v Egyptě nebo v jiné arabské zemi, tak si vzpomenou na fotbalisty, případně ta zlatá 70. a 80. léta, kdy docházelo k velké hospodářské spolupráci a mnoho set či tisíců Arabů u nás vystudovalo,“ míní Ostřanský. 

I tady přitom vidí důvod toho, proč od nás uprchlíci (i když v tomto případě křesťanští) utíkají pryč a chtějí do Německa. „Německo je synonymum pro ekonomický úspěch, pro liberální zemi. Také je důležité, že v západních státech již jsou komunity, jsou tam určité sítě, kde oni mohou navazovat kontakty. U nás je ta komunita minimální‚“ zdůrazňoval Ostřanský při diskuzi. 

Ví, o čem mluví. Coby bývalý pedagog egyptské státní univerzity vzpomenul Ostřanský i to, jak mezi Českem a Egyptem fungují výměnné pobyty, kdy čeští arabisté jezdí do Egypta a egyptští bohemisté opačným směrem. Také egyptští studenti byli překvapeni třeba i z finančních reálií v Česku.

Konvičku opouští jeho pravá ruka: Hampl končí ve vedení Bloku proti islámu

„Ty arabské stereotypy jsou velice často naprosto podivné, naprosto nerealistické. To se mimochodem týká i otázek ekonomických. Vzpomeňme ten známý obrázek z médií, jak koloval před několika měsíci po internetu, jak se Syřan vyjádřil, že až dostane klíčky od bytu, tak si začne hledat práci. To je samozřejmě extrém. Ty představy o ekonomických podmínkách jsou naprosto nepředstavitelně vzdálené od reality a to se týká i České republiky,“ dodává Ostřanský. 

Varování odborníka: Jsme ochotni přijímat i prokazatelné nesmysly

Během svého úvodního vystoupení se pak arabista pozastavil i nad sedmi překážkami, „jež brání tomu, aby zdejší polemiky o islámu a muslimech někam vedly, aby byly věcnější, smysluplnější, a hlavně, aby šlo o dialog, nikoliv hlučné míjení se“. Jmenoval mj. vliv médií, ale i postavení odborníků v diskuzích o islámu či chybějící kritický přístup k informacím a rezignaci na rozlišování názorů a faktů.

„Řada dílčích kauz nás snadno přesvědčí, že pokud jde o islám, i mnoho vysoce vzdělaných a jinak kriticky smýšlejících jedinců se jakoby ‚přepne do jiného modu‘, aby následně byli ochotni přijímat za nesporné i prokazatelné nesmysly. Nejde přitom o kritické názory na islám, ty jsou nezpochybnitelným právem každého, nýbrž o zaplevelení místního diskursu záplavou hoaxů, klišé, stereotypů a lží,“ přidává Ostřanský další varování. 

„V české praxi navíc bývá snaha o věcné opravování omylů o islámu běžně vnímána jako zastávání se muslimů. Dnes se této pomyslné nálepce raději každý vyhne, je to riskantní, což však napomáhá zakonzervovat beztak neutěšenou situaci,“ říká odborník a dodává: „Musíme se učit rozlišovat mezi kritikou islámu a islamofobií... Obecně platí: Ne každý, kdo kritizuje islám, je islamofob, a ne každý, kdo odmítá islamofobii musí být zastáncem muslimů.“