Chovanec stopnul přijímání křesťanských uprchlíků. Dalších 25 chce z Česka pryč

„K dnešnímu dni 25 lidí požádalo o navrácení cestovních dokladů. Do doby, než se to vysvětlí a vyřeší, proto nebudeme přivážet další uprchlíky v rámci tohoto projektu,“ řekl.

Ministr dodal, že Česko je tak v situaci, že by se mohlo stát spoluúčastníkem cestovní kanceláře, která by uprchlíky přivážela blíž k cílovým zemím, jako jsou Německo a Švédsko.

Mluvčí nadačního fondu Martin Frýdl řekl, že přesně neví, proč tato skupina lidí nechce zůstat v Česku. Potvrdil, že jde širší rodinu, která od svého příjezdu bydlela ve středisku Okrouhlík u Jihlavy. Generace 21 chce podle něj pokračovat v práci s lidmi, kteří se rozhodli zůstat.

Nespokojení uprchlíci: Neunesli Česko, chtějí raději zpět do Iráku

Podle ministra začíná projekt Nadačního fondu Generace 21 výrazně skřípat. „Druhá várka lidí chce odcházet jinam než do Iráku. To je proces, na kterém se podílet nebudeme,“ řekl.

Poláci hlásí stejný vývoj

Tvrdí, že něco podobného se už stalo v Polsku, kde fungoval stejný projekt. „Polský ministra vnitra mi říkal, že z těch 150 lidí, kteří touto formou přijeli, téměř všichni už z Polska odešli,“ uvedl.

Chovanec nechtěl upřesnit, ze které skupiny uprchlíci jsou. Je ale pravděpodobné, že jde o Iráčany umístěné v Okrouhlíku u Jihlavy. Už dříve se hovořilo o tom, že tito lidé nejsou spokojeni s vyhlídkami na budoucnost v Česku. Rodina, která požádala o návrat do Iráku, nyní žije v Brně. Návrat odůvodnila steskem prarodičů po domově. Podle Chovance ale není jasné, jak ze země odcestují. „Nadační fond jim zaplatil cestu k nám, nevím, zda jeho donátoři budou souhlasit, aby se platila i cesta zpět,“ řekl ministr vnitra.

Žádost o zrušení azylu prý Iráčané podali bez vědomí nadace. Projekt bude dle Frýdla pokračovat pro lidi, kteří v Česku zůstat chtějí. „Je pozastaven příjezd dalších uprchlíků, než se situace vyjasní. Program pro ty, kteří jsou v České republice, pokračuje tak, jak bylo naplánováno,“ řekl. Doplnil, že Generace 21 spolupracuje jak s uprchlíky, tak s ministerstvem. Postup vnitra zhodnotil jako logický.

Frýdl přiznal, že organizátoři jsou z postupu Iráčanů smutní, ale prý je nezatracují. „Odjeli na konec světa jenom s dětmi a dvěma kufry. My je určitě nijak neztracujeme. Budeme dál spolupracovat s těmi, kteří tu jsou,“ popsal. Dodal, že uprchlíci si přivezli řadu válečných traumat, uznal i to, že jejich očekávání od života v Česku mohla být přehnaná. Konkrétní důvody jejich rozhodnutí odejít z ČR však nezná.

Kdo odchází a kdo zůstane?

Iráčtí křesťanští uprchlíci, kteří nyní pobývají v areálu Přístav v Soběšovicích u Žermanické přehrady, o přesunu do jiné evropské země neuvažují, ani se nechystají na návrat do vlasti. „U nás podobné problémy jako v Brně či Jihlavě nenastaly,“ řekl Zdeněk Kašpárek ze Slezské diakonie, jež se o uprchlíky v regionu stará.

Iráčtí uprchlíci se poprvé seznamovali s češtinou. Z abecedy jim šla hlava kolem

Devatenáctičlenná skupina v Moravskoslezském kraji má už ale jedno stěhování za sebou. Nejprve bydlela v areálu Karmel ve Smilovicích na Třinecku. V těchto dnech se přestěhovala do Soběšovic v okrese Frýdek-Místek. Slezská diakonie pro uprchlíky zatím nemá byty a středisko Karmel už má od dubna ubytovací kapacity nasmlouvány pro jiné účely. „Reakce na nové ubytování jsou pozitivní,“ řekl Kašpárek. Dodal, že na břehu přehrady uprchlíci zůstanou do 26. dubna. Do té doby pro ně chce diakonie najít vhodné byty.

Kromě Soběšovic pobývají uprchlíci také v Praze, Brně či v Okrouhlíku u Jihlavy. Projekt s rozpočtem kolem 15 milionů korun organizuje a financuje Nadační fond Generace 21 s pomocí svých partnerů a podporovatelů. Do Česka podle původních záměrů měl fond přesídlit zhruba 150 iráckých křesťanů. Nyní jich už je víc jak šest desítek.

Přílet prvních uprchlíků z Iráku: