Němci chtějí trestat uprchlíky: Pokud nezapadnou, vyženou je ze země

Ministr vnitra by chtěl právní úpravou dosáhnout toho, aby „existoval vztah mezi úspěšnou integrací a povolením, jak dlouho smí člověk zůstat v Německu“. Změnu dosavadního zákona o integraci, která azylantům umožňuje získání povolení k trvalému pobytu po třech letech, by chtěl de Maizière předložit v květnu.

Kromě navázání povolení k pobytu na ochotu se integrovat do německé společnosti chce ministr vnitra v novele zakotvit také opatření, na základě kterého by úřady mohly určovat žadatelům o azyl místo pobytu. „Nechceme vytvářet ghetta,“ zdůvodnil tento krok ministr.

Papež omýval a líbal nohy uprchlíků: Muslimové i křesťané – všichni jsme děti jednoho Boha, říkal

Odborníci dlouhodobě varují, že žadatelé o azyl se budou chtít stěhovat do velkých měst, kde často žijí jejich příbuzní či členové jejich komunit a kde je rovněž snazší získat práci. Podle de Maizièrea by se ale azylanti měli zdržovat tam, „kde to my jako stát uznáme za vhodné, a ne tam, kde to za vhodné uzná uprchlík“. Právo nakázat azylantům místo pobytu by úřady podle ministra měly mít tak dlouho, dokud si nebudou běženci schopni zajistit vlastní živobytí.

Podle Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem je už nyní zjevné, že se uprchlíci nestěhují do oblastí, kde by bylo nejvíce zapotřebí nové pracovní síly. V minulosti se objevily i návrhy, aby azylanti zalidnili města ve východní části Německa, která po sjednocení zaznamenala velký odliv obyvatel.

„Musíme integraci nejen podporovat, ale i vyžadovat,“ uvedl dnes vicekancléř a předseda vládní Sociálnědemokratické strany (SPD) Sigmar Gabriel. Podmínkou ale podle něj je, aby stát nabídl dostatečný počet míst v integračních a jazykových kurzech. Návrhy ministra vnitra podpořila i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), podle níž by mohlo jít „o důležitý stavební kámen při zvládání migrační krize“.

Prasečí hlavy, marná naděje: Tábor bezmoci Idomeni opustili první uprchlíci

Naopak opoziční strana Zelených návrh dnes zkritizovala. Místo zavádění sankcí by měla spolková vláda rozšířit nabídku integračních kurzů, uvedl předseda frakce ve Spolkovém sněmu Anton Hofreiter. Proti se postavily i německé odborové svazy. Ochota běženců se integrovat je mnohem větší než nabídka spolkové vlády, řekla předsedkyně odborů Annelie Buntenbachová, podle které si nelze úspěšnou integraci vynutit sankcemi.

Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Letos podle ministra de Maizièrea přišlo do země už dalších 100 000 lidí.