Smartphony a bída s nouzí: Blesk navštívil třaskavý běženecký tábor Idomeni

V Idomeni v současnosti přebývá kolem 12 tisíc uprchlíků a zdá se, že příliv dalších jen tak neustane. Je to zřejmé už daleko před táborem. V sobotu kolem osmé ráno, kdy se reportér Blesk.cz vydal poprvé na místo, bylo možné na dálnici ze Soluně narazit na skupinky lidí trousících se kolem krajnice. Někteří z pěších žadonili o svezení.

Podívejte se na reportáž z uprchlického tábora Idomeni:

Ostatně zdálo se, že jediná auta, která po už tak málo vytížené dálnici jedou, jsou taxíky. Směrem na sever jezdily nacpané lidmi, v opačném směru zase prázdné. Na několika křižovatkách ale stály policejní hlídky, které taková auta zastavovaly a kontrolovaly, zda nevezou migranty.

V Idomeni nyní žije kolem 12 tisíc lidí. Některé děti se narodily přímo v táboře. | Václav Lang, Blesk.cz

Probouzející se tábor působil na první pohled jako obyčejný kemp nebo festivalové městečko. Lidé – často oblečení v západním stylu – vstávali ze stanů, protahovali se, postávali u stánků s jídlem, klábosili na trávě nebo čekali ve frontách na toaletu a sprchu. Teprve když člověk přišel blíž, zaznamenal nezvyklou koncentraci zdravotníků a humanitárních pracovníků a také policisty hlídkující před plotem z žiletkového drátu.

Velký zájem je o obří rozdvojku. Takto se dobíjejí telefony v Idomeni. | Václav Lang, Blesk.cz

Tábor je rozlehlý a různorodý. Zatímco v jeho okrajových částech může skutečně připomínat rodinný kemp, kde si na travnatém prostranství hrají děti, teenageři se smartphony se přetahují o obří rozdvojku a dospělí kupují jídlo u stánku s nápisem Ice Cream, bezprostředně u hranice je situace zcela jiná.

Uprostřed rozbahněných lánů je k dispozici i holič. O jeho služby byl velký zájem. | Václav Lang, Blesk.cz

Kolem velkého bílého stanu obehnaného železnými zátarasy polehávají a posedávají na rozdusané hlíně mezi odpadky desítky lidí. Po zemi jsou rozházené deky a z nedalekých mobilních záchodků lze cítit typický odér. Lidé všech věků tu v parném dni doufají, že muž s megafonem za kovovými zábranami oznámí, že právě oni smějí překročit hranici do Makedonie, čímž se jim zase o kus přiblíží vytoužená centrální Evropa.

Lidé čekají bezprostředně u hraničního plotu a doufají, že je nechají přejít do Makedonie. | Václav Lang, Blesk.cz

To se ale stane jen zřídka. „Pouští jen sto lidí denně,“ oznámil reportérovi Blesk.cz jeden z uprchlíků. Informace o počtu se různí a podle rozhovorů s několika migranty se zdá, že nikdo příliš neví, co ho čeká. Jisté je, že se balkánské země rozhodly výrazně utlumit příjem nových uprchlíků. Právě proto se z Idomeni v těchto dnech stává jakýsi špunt, kam přichází stále více lidí, ale čím dál méně jich pokračuje dál.

Lidé čekají bezprostředně u hraničního plotu a doufají, že je nechají přejít do Makedonie. | Václav Lang, Blesk.cz

Někteří běženci jsou tak v táboře už týdny a řada z nich začíná pociťovat zlost na úřady. Lidé, kteří se jim snaží pomoct, si toho jsou vědomi. „Hledáme pro ně nové místo,“ prozradil na místě pro Blesk.cz Babar Baloch z Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN.

Podívejte se na celou galerii z tábora Idomeni: