Viděl vraždy dětí, musel se vykoupit ze zajetí. Proto utekl Ali do Evropy

Autor: sou - 
10. 2. 2016
18:50

Otce rodiny unesli a svobodu si musel vykoupit. To je hlavní důvod, proč se Ali rozhodl vzít svou manželku a děti a vydat se na nebezpečnou cestu ze Sýrie do Evropy. Nejhorší byla podle něj cesta přes Bulharsko. Pro web Příběhy uprchlíků řekl, že mu tam pět dní připadalo stejných jako pět let strávených v Sýrii v obležení. I když jim momentálně Německo nabízí vše možné, necítí se tam moc dobře. Myslí hlavně na své rodiče, které nechal napospas strádání.

Ali Sálim pochází ze Sýrie a živil se jako automechanik. Jako své nejšťastnější období popisuje dobu, kdy byl se svými rodiči, a pak čas, kdy se oženil se svou iráckou manželkou. „V současnosti je situace mojí rodiny velmi těžká. Za poslední tři roky je postihla celá řada neštěstí: válka a nepokoje, skupiny jako Dáesh (Islámský stát) a Nusra prováděly razie, unášely a vraždily lidi. Je to tak těžké, to si nedovedete představit. Sotva se dá najít něco k jídlu – třeba i kousek chleba, co si obléknout. Jste pod blokádou,“ uvedl pro web Příběhy uprchlíků.  

Život v Sýrii je podle něj velice těžký. Člověk nemůže jít ani na trh beze strachu, že ho někdo unese nebo zabije. Do Evropy cestovali přes Irák, kde si vyzvedli své děti, do Turecka a Bulharska, kde je prý úřady zadržely. „Oni nás tam drželi čtyři dny ve vězení bez jídla a pití, naše telefony i peníze nám zabavili. Pak nás pustili a nechali jen tak napospas osudu v zemi, kde nás nikdo nezná a nemůžeme si dovolit ani najmout taxík. Jedna skupina Syřanů nám věnovala peníze a pomohla nám dostat se do Sofie a odtamtud do Srbska,“ vzpomíná Ali s tím, že těch pět dní v Bulharsku bylo jako pět let v obležení v Sýrii. 

Ze Srbska pokračovali dál do Chorvatska, kde potkali lidi z Červeného kříže, kteří jeho rodině poskytli určitou pomoc. „Červený kříž s námi pak kráčel až do Rakouska a zajišťoval při tom všechny naše životní potřeby, dokud jsme se nedostali do Německa, kde nám poskytli ubytování a stravu,“ vypráví Ali. Celou cestu do Německa šli pěšky, přičemž jen z Bulharska do Srbska jim to trvalo téměř čtrnáct hodin bez jediné přestávky. Z toho deset hodin byli bez vody i jídla v promáčených šatech. „V Německu jsme se dostali do Mnichova a odtamtud do Berlína, kde jsme se usadili. Jsem dva roky po operaci ledvin a po tu dobu jsem si v Sýrii nemohl dovolit zdravotní péči,“ upřesnil Ali.  

Léčbu si nemohl dovolit kvůli nestabilní situaci ve vlasti, ale i z materiálních důvodů a kvůli nedostatku léků. Díky ošetření v Německu je už v lepším stavu. Tamní vláda jeho rodině poskytla vše, co postrádali celých pět let v Sýrii. Momentálně už čtyři měsíce bydlí na ubytovně, kde jim poskytují i jídlo, pití, plenky, mléko i pravidelný finanční příspěvek. 

Neustále myslí na rodiče, kteří museli zůstat v Sýrii

I přes veškerou pomoc se ale Ali necítí moc dobře. „Ve své vlasti jsem zanechal rodiče, kteří musejí nadále strádat. Zatímco já zde nyní dostávám stravu a péči, jim jsou tyto věci nadále odepřeny. Budu mít radost, až tam skončí válka a blokáda a otevře se cesta humanitární pomoci,“ popisuje své pocity Ali. Podle něj muslimové v jeho vlasti žili v harmonii s křesťany, Syřany i jinými. Navzájem se ani nevnímali jako lidé s odlišným vyznáním. Toto soužití je prý ale už v troskách.  

Německé úřady jim poskytly i místo pro jejich modlitby. Jaká je ale podle Aliho podoba náboženství? „Bůh se nachází v našich srdcích, chápete? Pokud se někdo po modlitbách vypraví vraždit nebo krást, tak to není žádné náboženství. Muslimská víra, stejně jako křesťanská nebo jakákoliv jiná, neschvaluje vraždění,“ vysvětluje Ali s tím, že kvůli své víře v Německu nemusí čelit žádným těžkostem. Jedinou těžkostí, kterou zmiňuje, je němčina, kterou se nyní učí.

Před útěkem byl v zajetí, ze kterého se musel vykoupit  

„Otevřeně řeknu, že si všichni přejeme vrátit se do vlasti, ve které jsme se narodili a vyrůstali. A to za podmínky, že se tam situace dostatečně zlepší a takové skupiny jako Nusra a Islámský stát se tam nebudou nadále vyskytovat a bude učiněna přítrž vraždění, únosům a loupení,“ upozornil Ali. Svou zem prý neopustili kvůli práci nebo penězům, ale proto, aby zachránili své děti. On sám byl v Sýrii tři měsíce vězněn a svou svobodu si musel vykoupit.  

„Dva a půl roku jsem si odsloužil v syrské pravidelné armádě, a i když bych neměl sloužit, odvedli mě. A byli by mne odvedli i Kurdové. Proto mne skupiny jako Nusra nebo Islámský stát považují za nepřítele. Nevím, na které straně bych měl sloužit. Jdete po ulici, nemůžete se cítit bezpečně, a pokud se pokusí někdo o odpor, tak ho odpraví. Zkrátka jsme bezmocní. To jsou důvody, které nás donutily opustit zem,“ informuje Ali.  

Radost podle něj znamená, že najde své rodiče v pořádku a všechny problémy spolu s válkou skončí. Bez ohledu na to, jaká situace je v jeho vlasti, je to pořád jeho domov. „Německo nám momentálně dává všechno možné, i to, co jsme v Sýrii nikdy neměli, abychom byli pokud možno bez starostí a nemysleli na minulost. Ale stále v nás zůstávají otevřené rány po všech hrůzách, kterých jsme byli svědky, včetně zabitých lidí, nevyjímaje ani dětí. A je tu také stále záležitost s mými rodiči, kteří tam zůstali a se kterými jsem stále svázán, a přeji si, aby už skončilo jejich utrpení pod blokádou,“ uzavřel Ali.  

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud