9°C
Vzpomínky ze špejlí od kebabu: Uprchlíci znovu staví to, co ISIS zničil
Palmýra, citadela v Aleppu, Saladinova socha nebo norie na řece Orontes. Tyto památky opět ožily v jordánském uprchlickém táboře. Skupina syrských umělců jim vyrobila miniatury z nářadí a materiálu, který tam měli k dispozici. Chtějí tím přispět k tomu, aby děti věděly víc o své vlasti.
Syrští umělci, kteří jsou momentálně v jordánském uprchlickém táboře, se rozhodli znovu postavit významné památky, které zničili bojovníci takzvaného Islamského státu. Používají k tomu základní nástroje a materiál, který mají k dispozici. Modely kultovních míst tak znovu ožívají z kamene, polyesteru nebo dřeva. „Rozhodli jsme se pro tento projekt, abychom upozornili na to, co se děje v Sýrii. Mnoho z těchto míst jsou totiž buď v ohrožení, nebo už byla zničena,“ uvedl pro UNHCR koordinátor projektu Ahmad Hariri.
Doufá, že tento projekt pomůže učit děti v táboře o své vlasti. „Je tady spousta dětí, které v podstatě nikdy neviděly Sýrii a nemají na ni ani jednu vzpomínku. Ví víc o Jordánsku než o své vlastní zemi. Navíc dává i umělcům smysl života. Tím, že se na něm podílejí, mají pocit, že dělají něco pro zachování své kultury,“ upřesnil Ahmad.
Palmýra je z hlíny a špejlí od kebabu
Model Palmýry vytvořil pětadvacetiletý Mahmud z hlíny a dřevěných špejlí z kebabu. Při práci se dozvěděl, že místo začaly ovládat ozbrojené skupiny. „Jsem velmi znepokojený tím, co se děje. Toto místo prezentovalo naši historii a kulturu, a to nejen tu Syrskou,“ vysvětlil Mahmud. Do jordánského uprchlického tábora se dostal už v roce 2013 a netušil, že bude moci pokračovat ve své práci. Dříve se totiž učil výtvarnou výchovu a živil se i jako malíř.
Když čtyřiačtyřicetiletý Ismail přišel do uprchlického tábora, nechtěl ani slyšet o tom, že by začal znovu vyřezávat. Před útěkem se přitom živil jako interiérový designér. Poté, co uslyšel o tomto projektu, ale změnil názor. Na výstavu zhotovil několik soch.
Na sochách z kamene pracoval dva měsíce
Ze sopečného kamene, který našel v táboře, například vytvořil i jeho oblíbený nabatejský oblouk v Bosře. „Byl to velký kámen. Trvalo mi celé dva měsíce, než jsem za pomocí jednoduchých nástrojů, které byly tady v táboře, vše dokončil. Je to první věc, kterou po velmi dlouhé době vyrobil,“ popsal Ismail. V tamním komunitním centru se navíc ujal třídy se 44 dětmi.
Své miniatury se dočkal i visutý most pro chodce z roku 1927 Deir ez-Zor. Klenul se nad řekou Eufrat v severovýchodní Sýrii. V roce 2013 ho zničilo tamní ostřelování. Inspirací byla i jedna z největších a nejstarších mešit na světě. Umajovská mešita v Damašku byla postavena před více než tisícem let.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.